Posláno autorem: Vesper | 15.4.2017

Analfabet v tržnici

V Pražské tržnici je hala číslo 14 a v té hale je Trafo Gallery a v té je malá výstava velké osobnosti graffiti scény, která si nyní říká TRON („je v podstatě jedno, jak sám sebe nazývá jeden mravenec“). Svůj první pořádný piece navíc udělal navíc na okraji světa, tak to jsem si takovou událost nemohla a taky nenechala ujít.

zdroj: http://trafogallery.cz

Výstava ANALFABET (…) je zaměřená na tu část jeho tvorby, která přímo vychází z graffz kořenů, a zabývá se písmem ve smyslu abstraktního znaku s výrazným emocionálním nábojem. Její základ tvoří nejnovější cyklus dynamických strukturálních kompozic, které provokují jak koncentrovanou energií rukopisu, tak kryptograficky šifrovaným obsahem. Rozsáhlý intermediální projekt zahrnuje obrazy, objekty, světelné instalace i velkoformátovou projekci. Z uzavřeného prostoru galerie sebevědomě intervenuje na její fasádu a do nejbližšího okolí, aby tak aspoň symbolicky připomněl vazbu graffiti na veřejný prostor. Výstavu doprovází první souborný dvojjazyčný katalog Michala Škapy, který na základě exkluzivního obrazového materiálu z osobního archivu, monitoruje vývoj celé jeho dosavadní tvorby a světlo světa spatří během probíhající výstavy. (průvodní slovo)

Zní to hodně složitě, a ve skutečnosti to složité je, jenže jinak. Že je graffiti pro mnohé lidi nesrozumitelné stejně jako písmena pro analfabety, není dáno mozkovou dysfunkcí, ale předsudky, uměle vypěstovanými postoji, vyplývající z faktu, že street art balancuje často na hranici zákona nebo tančí za plotem, i špatnými zkušenostmi, kdy jim někdo počmáral barák. Kontroverzní ale byly ve své době i akty, abstrakce, umím si představit, jak ve starém Egyptě vyvolaly první hieroglyfy pohoršené vrtění vějíři nebo za odvážnou jeskynní malbu dostal některý z prvních writers kyjem po kebuli. Čmárám venku po zdech už skoro 20 let. Vždycky to pro mě byla forma revolty, rozsvícení těch uniformních zdí pod mostem, který byly bez výjimky šedý. Rozzáření vlaku nebo vagónu metra, který se valil černým tunelem na stanici plnou šedivejch lidí,“ říká Michal Škapa.

zdroj: http://www.bu2r.cz

Proč mám trpět zvrácené
překračování mezí
když „vše není ztracené“
Tak kde to sakra vězí

(Paul Curtis: Konsternován)

Zleva: Náš dům, Žádné hodiny, Lekce, Objekt. TRON vyvrací oblíbený předsudek spořádaných občanů, že pachatelé graffiti jsou pologramotné plody spojení pacholků od prasat a vousatých žen, kteří roupama čmárají po zdech nesmysly a čuňárny. Málokdo je ochoten riskovat společenskou prestiž a pověst své inteligence přijetím možnosti, že by mohlo jít o tvorbu. Problém je, že u kreativní činnosti je potřeba dlouhá doba na zrání myšlenky, její realizaci a sebereflexi k vlastní činnosti. Bohužel naše současnost jde úplně opačným směrem, všechno mělo být včera a zadarmo,“ řekl pro server travičů nudy www.protisedi.cz.

láska cloní víc než zapomnění
řidší nad co by si vzpomněla
vzácnější než vlnou promáčení
častější než selhat docela

nejvíc cvokatá je náměsíční
o to méně bytím neubýt
nežli moře kol co činné neční
do hlubin jde moře prohloubit

láska nad výhru dá trvalo
spíš než k nikdy patří k naživu
stačí ji k pobídce pramálo
bez obalu bere omluvu

nejrozumnější je taky slunní
nesmrtelnost je jí nejbližší
nad celičké nebe co vše plní
a sebe nejvýš samo převýší

(e. e. cummings: Láska cloní víc než zapomnění)

Zleva: Město mrtvého muže, Sršeň, Abigail, Pavouci. Ty dva vpravo jsou pěkné, ty dva vlevo  vyvolávají vnitřní zachvění.

Z jakés pokročilé civilizace
daleko před naší, přes tu dáli
přišli, přes vesmírnou pustinu,
aby naše pole počmárali,
pokud tohle je to, čím se baví,
z vetřelců jsou nejvíc tupohlaví.

(Paul Curtis: Přes pustinu)

Příběhy z ghetta. Zahleďte se do něj, vyndejte sluchátka a vypněte uši a máte možnost zjistit, jak rychle se z vás stane magor.

Tma jak v pytli, měsíc svítil,
luh se sněhem zelenal,
kočár se jak ďábel řítil
hezky zvolna podle skal.

Cestující vsedě stáli,
mlčky v živém hovoru,
zastřelený zajíc v dáli
běžel z vršku nahoru.

Střelený příběh (německé lidové říkadlo)

Graffiti může být i krajkou. Nebo vystřihovánkou. Tohle je závěs z tenkého papíru. Jako záclona nebo závoj… hezké.

Neumím tančit po špičkách –
nikdo mě nevedl.
Však uvnitř mysli nejednou
mě jásot posedl.

(Emily Dickinson: Neumím tančit po špičkách)

Solné jezero, detail. Klobouk dolů před tou mravenčí prací s velkým výsledkem.

„Nejprve napiš větu,
rozkrájej podrobně;
pomíchej kousky, roztřiď zas,
jak padnou, náhodně;
lhostejno v jakém pořadí,
nebudou nevhodně.“

(Lewis Carroll: Básník učiněný, ne rozený)

Doufám, že i když možná ani tento počin neosloví širokou veřejnost, alespoň její část přesvědčí, aby dali street artu šanci, když už ne sympatie.

—-

Michal Škapa aka Tron: Analfabet / 15. 3. – 30. 4. 2017
Trafo Gallery, Bubenské nábř. 306/13 (hala 14), Praha 7 – Holešovice
http://trafogallery.cz/vystava/michal-skapa-aka-tron-analfabet/

 

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Kategorie

%d bloggers like this: