Posláno autorem: Vesper | 13.2.2017

Můj otec vysavač

Jmenuji se Vesper a jsem na pořádek. Jsem na pořádek tak jako nymfomanka na chlapy, tedy vážný případ. Mé okolí ke mně zaujímá buď postoj laskavé shovívavosti, s jakou se doporučuje přistupovat k nevyléčitelně nemocným, anebo podrážděné ironie, jakou se rozhodně nedoporučuje používat vůči rozespalé tygřici, hladové medvědici, bachyni s potomstvem a ke mně. Ovšem vtipnou poznámkou, že mí rodiče jsou lux a prachovka mě nedostanete. Můj původ není tak symetrický. V minulém životě jsem byla Stepfordskou paničkou a v dalším budu nejspíš utěrka na leštění broušeného skla. Hebká, azurová, drahá.

Mé uklízecí geny hrají rozhodně prim, bordelářských je pár, a jsou to záškodničtí mizerové. Mým evangeliem jsou knihy Betty McDonaldové a jsem si jistá, že když napsala, že prošla výchovou plnou rozporů, díky které „jeden den nedokážu uklidit vůbec nic a nazítří jsem schopná olizovat trámy a vydloubávat jehlou prach z dírek po hřebících“, myslela vizionářsky na mě. Milá Betty, kdybys tak věděla! Já jeden den dokážu uklízet jen pořádně a pak to na mě někdy přijde a luxuju klíčové dírky, dezinfikuju kytky zevnitř, drhnu potrubí zvenku, leštím dveře a kartáčkem na zuby pucuju elektrické zásuvky. Trámy neolizuju, tak daleko jsem nestoupla. A nemám trámy.

Má výchova byla také rozporuplná. Můj dědeček je zastáncem velkého pořádku, kdy jedna věc zcela nepřekrývá druhou a pohlavkování každého, kdo se pokusí narušit tuto vesmírnou harmonii. Moje babička byla vyznavačkou pořádku přinejmenším dokonalého. Ano, můžeš si hrát s autíčkem, ale nejdřív dej medvídka zpátky na jeho místo. Měla speciální prachovku na obývací pokoj, další na parádní pokoj a jinou na odhánění dědy, když jí při uklízení radil. Měli nádhernou domácnost a dědův kutloch a šťastné manželství, jak jen italské může být. Já jsem po nich – po obou. Mám fantasticky naleštěnou domácnost a kutloch. Nedávno ale zvítězilo babiččino dědictví a i kutloch jsem uklidila. A byl to nadlidský výkon, alespoň to říkal jeden člověk, co do něj omylem zabloudil. Měl pravdu. Bylo to skoro nad mé síly a navíc jsem nevěděla, do kterého kontejneru jeho ostatky roztřídit.

Moje sestra Elischka je naopak po rodičích. Otec je poustevník, má rád choroše, samorosty a zkameněliny a bojí se, že když si uklidí, nadělá si lidské přátele. Maminka je po dědovi a jeho kutlochu. V její kuchyni se nádobí myje před jídlem. Samosebou ne proto, že by bylo špinavé. Ale aby se nemuselo mýt potom. Také mají šťastné manželství a jeden uklizený pokoj, kam smí návštěvy. Dvacetileté soužití dvou sester, z nichž jedna byla citově fixovaná na vysavač a druhá považovala pěšinku od počítače k posteli za směšné pedantství, bylo dynamické. Dnes máme každá svůj domov, a ani k jedné příbuzní nechodí. K Elischce se neprokopou a po mém jídle jim jdou z nosu bublinky.

Z laického pohledu by se mohlo zdát, že pořádek je mnohem praktičtější než nepořádek, život s tričky do komínku kvalitnější a mít uklizeno je jaksi vyšší dobro. Není to tak. Říká se, že manuální práce je účinným lékem na rozbouřenou mysl a rozkývanou psýchu. Svým způsobem jistě, ale věřte mi, že ani to, že se mopem vetřete až k sousedům, kartáčem prodrbete do septiku a prachovkou vyhladíte všechen nábytek z povrchu zemského, vám slunce v duši nerozsvítí. Navíc pořádek je pro blbce, haha, to vám řekne každý. Zvláštní je, že pokaždé těsně předtím, než dostane jednu točenou smetákem.

Lidové moudro také praví, že uklízení je pouhé přesouvání věcí a pořádek jen organizovaný chaos. Což by vysvětlovalo fakt, že čím víc a častěji přerovnávám skříňky, tím častěji a déle něco hledám. Dobré je, že každá pátrací akce přinese spoustu objevů. Jenže to, co potřebujete dnes nebo hned, najdete až zítra. Zvlášť při vaření je to prima.

Jeden můj kamarád uklízí dvakrát ročně a je to super. Vždycky mi vrátí spoustu věcí, i těch, co jsem mu vůbec nepůjčila, protože nejsou moje. Má trauma z dávných dob, kdy mu jedna strašná osoba uklidila psací stůl a od té doby je dotyčná univerzálním a věčným viníkem pro všechno, co onen kamarád zašantročí.

Paradoxem mé povahy je, že dovedu sedmkrát za týden přerovnat skříň, ale neumím balit. Při přípravě cestovního zavazadla je nutný odborný dohled (většinou Elischky), protože jinak jsem schopná přerovnávat svůj jediný kufřík do soudného dne. A samozřejmě jsem to já, kdo ho posléze musí hned před domem celý rozbalit, protože se potřebuje ujistit, že nezapomněl krém na nohy. Sice podle pravidla „sirky byly v másle“, ale nakonec se vždy všechno najde, a jeden, dva, tři zmeškané spoje přece nejsou žádná tragédie.

Musím souhlasit s tím, že nepořádek se snadněji udržuje. Ale není pravda, že uklizený byt je známkou toho, že člověk neví, co s volným časem. Já prakticky žádný nemám. Jdu si umýt ruce – a když už jsem v koupelně, tak setřu podlahu, vydrhnu vanu, zapnu pračku, naleštím zrcadla, opláchnu dlaždičky a přerovnám sprchové gely podle barvy, šampony podle množství a mýdla na ruce podle velikosti. Nemám čas ani na kafe a mám-li být upřímná, ani dost odvahy jít si ho do kuchyně uvařit.

V souvislosti s pořádkem se často skloňuje vyhazování věcí. V tomto jsem naopak po dědečkovi, který na metr čtvereční dovede nasyslit několik tun novinových výstřižků, stohy knih, krabic a kelímků od čehokoli, lahví a lahviček s čímkoli, fotografií a obrazů kohokoliv a milion věciček, které jsou ničí a k ničemu a u něj našly útulný domov. Jen jednou za pár set let dám prostor babičce a něčeho se zbavím. Pak to ale lítá a záhy potřebuju nové boty nebo rodný list.

Nedávno jsem četla recenzi knihy, kterou si nepřečtu. Jsem trochu pedant, ale japonské umění pořádku podle mě hraničí s nějakou -filií. Povídat si s plyšáky je normální, se zvířaty samozřejmé, ale se svetry si nemám co říct. „Zbavte se všeho, co nevyzařuje radost.“ Kdybych tomu na minutku uvěřila, tak první jde lednička, zrcadlo, maturitní vysvědčení a – ne, záchodová štětka je plná optimismu, ano. „Než to uděláte, poděkujte vyhazovaným věcem.“ Všichni víme, že pračky polykají ponožky. Než je tedy do ní vložíte, nezapomeňte se rozloučit. Nejlépe políbením.

„Úložného prostoru máte v domě dost,“ tvrdí autorka, paní Kondomová nebo jak se jmenuje. Já ne. Nejméně prostoru mám v šatních skříních. I na to mají ale Japončíci recept: „každý kus pečlivě složit do obdélníku a pak srolovat jako ruličku sushi a do uložení do šuplíku vložit celé srdce.“ Nojo, ale co když jich máte víc? Těch šuplíků? Srdeční multiplikaci nedoporučuje devět z deseti australských vědců. „Když své oblečení úhledně složíme, předáváme mu energii, která na ně má pozitivní vliv.“ A jak teď asi usnu s vědomím, že moje džíny jsou v depresi?! „Respektujeme-li vše, co existuje, pak budeme schopni soucítit i s ponožkami.“ Mám v Japonsku příbuzné. Nachystejte kapesníčky, jdu vyndat prádlo z pračky.

Pořádek prý zneklidňuje, protože se v něm skrývá nepořádek. Mě uklidňuje, pokud se dovedu smířit s vědomím, že není dokonalý a nikdy nebude. Nejsem zastánkyní feng-šuej, ale líbí se mi, když mají věci své místo a jsou na něm a jsou čisté. A považuju za nespravedlivé, že navzdory pořádku po tmě stejně občas nabourám, zatímco Elischka je náměsíčná a nikdy o nic nezakopne. Potrpím si i na zasedací pořádek. Zasednu si na každého, kdo mi zasedne místo. Mám ráda vůni vypraného prádla, konvalinkový přípravek na podlahu, růžový čistič kuchyňských a koupelnových ploch a na záchodě kobereček s nápisem home sweet home. Jsem už taková. :) A snad to se mnou není tak hrozné. Věcem jako je leštění fíkusových lístků, fénování plyšáků, rovnání těstovin podle velikosti a česání vánočního stromečku se věnuji výhradně v přísném soukromí. Před dvěma dny se mi vysmrkal pes do ubrusu a přežili jsme to oba. Já i ubrus. A návštěvy jsou v mém neposkvrněném bytě srdečně vítány. Většinou slovy „koupelna je támhle“.

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Kategorie

%d bloggers like this: