Posláno autorem: Vesper | 10.2.2017

Měsíc s Vasilisou

Na svých cestách a toulkách světem pracujících a bylo jich požehnaně! jsem se potkávala se spoustou nejrůznějších lidí a lidiček. Na mnohé jsem ráda zapomněla, mnozí, třeba to byli takzvaní divoši nebo lidé prý necivilizovaní, stali se mými známými. (srov. Karel May, Old Surehand, 1. díl, 1. kapitola, 1. řádky). Občas to postihne každého a postihlo to i mě. Nová kolegyně v mé staré kanceláři. Čekala jsem ledacos, ale realita předčila veškerá očekávání.

Den první

Vasilisa Překrásná je podivná osoba neurčitého věku a pohlaví. Skalp ve tvaru mikáda připomíná scezené nudle do polívky, žádný obličej jako většina lidí (trpím obličejovou slepotou), kostnatý endoskelet, dlouhé sukně (+ bledá líčka a všechno, co k nim patří), hipí jupí plandavý svetr a elfí košulenky tenké, nulový počet cingrlátek a jak se v klasické literatuře říkává, pleť, co nepoznala nic než mýdlo a vodu. Svěcenou, řekla bych. Prostě takový ten přírodní typ, k němuž přistupuji podobně nejistě jako ona k jedinci s červenými vlasy, účesem zvaným papagáj, smrtícím mejkapem, vysokým podpatkům, těsným džínům, parfému značky Juliette Has a Gun a modrým nehtům. Jako mám já. :)

Nemám ve zvyku při práci mluvit, léta a staletí dělám sama a samostatně, ale trochu instruovat jsem ji musela, takže jsme prohodily pár vět. Bohužel. Během první hodiny mi pětkrát zdůraznila, že ona přišla „z vyšších kruhů“, tudíž výběrové řízení byla směšná formalita. Protekční děti miluje každý už v první třídě a šikanuje je i v domově důchodců. Potíž je, že ve mně její zázračné konexe nevyvolaly erupci úcty, závisti a servility, jak se sluší a patří, ale úvahy o nejvhodnější strategii, jak ji zamknout do skříně. Bez zájmu jsem se otázala, jestli chodí jen s vrchním šéfem nebo i s prezidentem. Nepromluvila tři dny. Pak jí to nedalo a svěřila se mi, jak ji pohoršilo, že má ve smlouvě zkušební lhůtu. Copak ji lze vyhodit? No, taky myslím, že ne. Štěstí raději sedá na salát, než aby začalo chodit po lidech.

Den druhý

Přišel ajťák, přinesl jí počítač, vrazil ho do zdi, hodil po ní klubko kabelů a se slovy „Vesper to dodělá“ se odporoučel, protože tímto právě překročil limit své roční aktivity. Vasilisa na mě koukala, jako bych se před jejíma očima proměnila v hermelín. „To smíš?!“ Velkoryse jsem jí nabídla, že si všechno může zapojit sama. Odmítla. Když jsme to její perpetuum zapnuly, požádala mě, ať jí zjistím heslo do mailu, protože ona ho nezná. „Umím to výborně s Majkosoft Vexelem a Ordem“, stálo jistě v jejím CV. Ale koho to zajímalo. Taky se rozhodla zeptat se šéfa, jestli se služební telefon může používat k soukromým účelům. Kdo chce kam, netřeba mu pomáhat, dostane se tam sám.

Den pátý

Vasilisa přišla rozrušená natolik, že na mě promluvila. Málokdy si toho všimnu, říká mi totiž „Hele“ a já si na novou přezdívku ne a ne zvyknout. Asi jí budu říkat Jů. Prý nedokáže uvěřit tomu, že chlap může být nevěrný své manželce, když si dali slib (přece), nebo že duchovní může „zběhnout“ a najít si babu (o tempora, o mores), když v semináři prochází formací, a nutkání k nevěře se koneckonců dá spolehlivě vyřešit studenými sprchami (no nepochybně). A aby svým slovům dodala patřičnou váhu, citovala jakési naučné pojednání z roku raz dva o mužské sexualitě. Chudák holka. Byla jitřní hodina (osm ráno), měla jsem zatím jen litr kafe a každý soudný člověk a úplně každý pes ví, že otravovat mě v tomto čase a stavu s čímkoli se rovná velmi bolestivé sebevraždě. Onu pasáž jsem jí ocitovala správně, protože naneštěstí jsem onen výchovný spisek před lety četla a na rozdíl od ní mám fotografickou paměť. A dodala jsem, že formace není kastrace a že je mi milejší, když se chlap spustí s ženskou než s ovcí. Vasilisu málem kleplo a týden byl klid.

Den třináctý

Vasilisa mi oznámila, s patřičnou porcí pohrdání, že nikdy neslyšela o Harrym Potterovi. Věřím. To se lidem, co se vylíhli z vaječné skořápky, stává.

Den patnáctý

Zeptala se, jestli si všichni myslí, že donáší Big Bossovi, když je z „vyšších kruhů“. Přátelsky jsem jí ujistila, že ano. Asi na ni při obědě někdo vylil polívku. Kolegové jsou už takoví.

Den dvacátý první

Uběhlo několik poklidně promlčených dní, a dnes to přišlo. Vasilisa se mě zeptala, jestli jsem někdy zkusila Google. Řekla jsem, že drogy neberu. To jí ale neodradilo, aby se se mnou nepodělila o své noční dobrodružství. Zkusila najít v temných a neprobádaných vodách internetu nějaký obrázek a ten pekelný stroj vyhledal neskutečné věci (nechtěla mi říct, co skandálního hledala, takže tipuji pravidla silničního provozu). Shovívavě jsem jí doporučila, ať si přečte autorský zákon a zapne antivir. Zeptala se, jestli se autorská práva vztahují i na vzory, podle kterých paličkuje. Tím mě dostala. Ani na jedné počítačové škole jsme  paličkování nebrali, anebo jsem chyběla.

Den dvacátý druhý

Šéf je z Vasilisy nervózní jak provinilé štěně u hromádky. Neví, čím ji zaměstnat, jestli si může dovolit ji úkolovat a paranoia se mu rozjela na plné obrátky. Zeptal se mě, jak spolu vycházíme. Řekla jsem, že nijak, protože co do IQ má Vasilisa blíž k planktonu než k nám, obratlovcům. Ale naštěstí uznává mou převahu jakožto prapůvodního obyvatele naší kanceláře. A proti mému plakátu s Jamesem Bondem taky nic nemá. Řekla jsem jí, že je to jeden současný filozof.

Den třicátý

Jsem nervózní z toho, jak Vasilisu znervózňuje její mobil. Kdykoli zazvoní, nadskočí, jakoby pod ní někdo odpálil jadernou raketu a pak dlouze dumá nad žalostně kňučícím přístrojem. Zvedla ho zatím dvakrát. Jednou helekala jak hejkal a podruhé propadala záchvatům křečovitého smíchu, který připomínal epilepsii, a nadšeně hýkala „já tě slyším! Já tě FAKT slyším!“ Říkám si, kdo jí tak asi může volat?

Pevnou linku máme záhadně propojenou. Takže když já mluvím, ona poslouchá. Každým uchem zvlášť.

Všechny postavy a události v tomto článku nejsou smyšlené. Jakákoli podobnost se skutečnými, žijícími či mrtvými osobami není náhodná.

—-

vk-44149

foto: vk

 

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Kategorie

%d bloggers like this: