Posláno autorem: Vesper | 9.5.2016

Prague Design Week 2016: duchovno ovládlo design

Třetí ročník Prague Design Weeku byl opět lepší, než ten předchozí. Podle katalogu se přihlásily stovky umělců z celkem 16 zemí, z nichž bylo vybráno šťastných 93, kteří dostali kousek (někteří jen kousíček) místa v Kafkově domě, kde mohli ukázat zlomek z výsledků své práce a talentu.

Jako obvykle byla zastoupena řada designových odvětví. Mezi vystavovateli byli architekti, šperkaři, sochaři, módní návrháři, produktoví designéři, řemeslníci i instalatéři (= tvůrci instalací :). Součástí některých expozic byly i informace o procesu vzniku formou skic a fotodokumentace, ukázek materiálů a polotovarů nebo prostřednictvím workshopu či interaktivní prezentace.

DSC_0789DSC_0811

 

Designové akce jsou jedinou kulturní událostí, kde mi nevadí lidi. V divadle jsou někteří schopni řešit, co bude zítra k obědu, v kině vám haranti kopou zezadu do sedadla a milenci před vámi zakládají rodinu, na výstavách se kvůli japonské okupaci nedostanete k tomu, co nejvíc toužíte vidět, a koncerty vám zaručeně zpestří hysterické fanynky.

S designéry je to jinak. Vystavovatelé si rádi krátí čas při hlídání svých výtvorů tím, že vám podrobně povykládají o zdrojích inspirace, obtížích realizace, úskalích prezentace a praktikách konkurence. A člověk ani neví, na co se dívat dřív. Jestli na vystavené předměty, na jejich autory, kteří jsou jimi nezřídka ověšeni nebo jim vizuálně podobní, anebo na jiné návštěvníky, kteří, jak bývá u uměleckých profesí zvykem, vypadají (kulantně řečeno) excentricky až exoticky.

Co momentálně ve společnosti frčí, proniká i do designu. A protože jsou v módě duchovní disciplíny všeho druhu, komentáře k jednotlivým prezentacím se hemží výrazy jako „spirituální“, „magické“, „vyzařující pozitivní vibrace“, „čerpání životodárné energie“, „propojení se spirituálním světem“, „léčebné účinky“ a kdovíco ještě. A všechno je samozřejmě „nadčasové“.

DSC_0866

V tomto směru mě zaujaly nejvíce dvě expozice. Ale pozitivně zrovna ne. První byl projekt Mooyyy, kolekce šperků „s pozitivními spirituálními účinky se symboly vycházejícími z jógy“. Od autorek jsem se dozvěděla, že podstatnou součástí náramků, náhrdelníků, náušnic a prstýnků jsou posvátná semínka Rudraksha (Boží slzy) z indického posvátného „věčně zeleného stromu“ Elaeocarpus Ganitrus, které navíc v některém posvátném ášramu posvětili jogíni. Netroufla jsem si je zkusit, abych se náhodou neproměnila v posvátnou krávu.

DSC_0999

Druhou kolekcí, která mě popravdě trochu vyděsila, představila značka kabinet. „Neotřelé kousky s příběhem“ se ukázaly být sadou „osobních talismanů“ – přívěsků na krk z bílého porcelánu ve tvaru kostí nebo woodoo panáčků (se špendlíčky v hlavičce, no nenoste to).

Co do oblečení, jak už to mají návrháři ve zvyku, kolekce kolísaly mezi bizarními, koukatelnými a relativně použitelnými hadry. Těch posledních, bylo pomálu, ale člověk nechodí na designovou výstavu, aby tam viděl běžný sortiment oděvních řetězců. Mezi bizarní kousky bych zařadila skromnou expozici Zlatky Lamrové, která „recykluje věci po babičce“ a do šatů ze starého povlečení, naškrobených krajek a plátěných ubrusů vyšívá pestrobarevné brouky, nebo projekt aShaadoX, jehož šaty velmi připomínají noční košili, v níž poletuje Louis de Funès po skotském zámku v třetím díle Fantomase. :) Značka annanemone se zase rozhodla, že květinových vzorů, kostiček, puntíků a proužků už bylo dost. Je libo šaty s chřestem, tričko se slimáky nebo švábí sukni? Naopak věci Terezy Ujevićové, která se pokouší zhmotnit modré z nebe, nebo asymetrické modely Zuzany Veselé bych si na sobě dovedla představit.

 DSC_1001 Fantomas_3_photo_2-e852e

 

 

 

 

 

 

 

           zdroj: http://www.avoir-alire.com

Mimo šatů byly zastoupeny i boty – ovšem ve svatební kolekci značky Shoedaism by se nevěsta dostala k oltáři leda tak v kolečkovém křesle. Křusky jsou totiž „inspirovány klasickou architekturou“, takže nekráčíte na podpatcích ale na sloupech. Sérii klobouků La Modista jsem vynechala kvůli momentální ruské invazi.

Módní kritik ze mě nebude, to šperky jsou mi bližší. Za nejoriginálnější, co jsem na letošním PDW viděla, byly porcelánové brože ve tvaru origami zvířátek a poirotovských knírků, a nápad Lenky Mičolové, o němž se zmiňuje snad každý článek o PDW, která se inspiruje včelími plástvy. Vyprávěla mi, že je sama nadšená včelařka, což mj. dokazuje teorii, že kreativní mysl může inspirovat i to, co vidíme denně. Dále byly k vidění šperky Vika Mayzel.Jewelry ze stříbra, kůže a „koňského vlasu“ (wtf?) nebo „anomální animální prsteny“ Simony Kafkové (víc zajímavé, než nositelné), kolekce inspirovaná přírodou z dílny Hanus Lamr Jewellery představila něžné šperky ve tvaru šípků, žaludů nebo lístečků. Zajímavá byla instalace Ostrov pokladů značky I S I S & SYNTHESIS, která mj. vytváří šperky z nebroušených polodrahokamových krystalů. Adéla Pečlová zase vymyslela náhrdelníky z recyklovaných skleněnek. Jak jsem se dozvěděla, jsou to kuličky z přetavené z vyhozených nebo rozbitých skleněných předmětů. Ostatně na PDW byla „recyklace“ hned po „duchovnu“ nejčastěji skloňovaným slovem.

DSC_0806

DSC_1002

Jednu z hlavních rolí hrály bytové doplňky. Vázy, nádobí, nábytek, svítidla, pokladničky atd. Z prvně jmenovaných mě zaujala tvorba studia Vobouch, kombinující porcelán se stavebními materiály. Výsledky působí na první pohled drsně, na druhý docela hezky. Z nádobí se mi nejvíc líbily dřevěné mísy Jiřího Chmelaře (taktak jsem odolala pokušení ukrást banán :). Velmi příjemná byla instalace značky Punto Design v podobě obývacího pokoje složeného ze světlého italského nábytku, který přímo lákal k siestě, nebo prezentace ateliéru deelive, který mj. představil i roztomilá dřevěná zvířátka designérského týmu KUTULULU.

DSC_0819

DSC_0952

K vidění bylo ale skoro vše, co si lze v bytě nebo kanceláři představit. Vertikální kaskádové zahrady na stěnu (NĚMEC s. r. o.), vkusné suvenýry s variacemi jemného motivu lístků českého národního stromu (LÍPA), čaje Little pleasures, inspirované slavnými osobnostmi (Niñasilla & yana), instalace skládající se ze záclon do kterých foukal větrák a svítil reflektor (ATELIÉR PROSTOR S), ručně vyráběné hračky (DEVOTO), předměty denní potřeby z kartonové lepenky (Kartoons), dětská i dospělácká designová kola (Re pello®, urbane) nebo třeba parádní ocelové kudly (Echtkovář). Ze svítidel stojí za zmínku kolekce Saltanat, inspirovaná čínským lidovým uměním Jianzhi nebo nakřáplá noční lampička skupiny NALEJTO.

DSC_0794

DSC_0877

A na závěr THE BEST & THE WORST OF:

Jedinou skutečně ohavnou expozicí byla ukázka tvorby Libora Hurdy. Kolekce děsivých soch bez názvů, komentáře, tištěného materiálu i bez autora (kdo by taky něco takového kradl, že…). Autor by měl změnit buď prášky, nebo doktora.

DSC_1012 DSC_0012

Naopak za to nejkrásnější z PDW považuji kolekci asymetrických foukaných svítidel Jany Hejdové pro značku HORMEN. Takovou lampu bych brala domů všemi deseti. A nejen proto, že součástí prezentace byly i dortíky ve tvarech vystavených předmětů. Nevypadaly sice tak dokonale jako Cakeland Cupcakes, ale byly originálnější.

DSC_0827

DSC_0837

DSC_0918

prague_design_week_2016

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Kategorie

%d bloggers like this: