Posláno autorem: Vesper | 13.6.2013

L’Aventure, c’est l’aventure / Dobrodružství je dobrodružství

Užívejte života. Konec je blíž, než si myslíte. Pro Janine.

Dobrodružný/Komedie

Francie/Itálie 1972

Režie: Claude Lelouch

Hudba: Francis Lai

Hrají: Lino Ventura, Jacques Brel, Charles Denner, Johnny Hallyday, Charles Gérard, Aldo Maccione, Nicole Courcel, Yves Robert, André Falcon, Juan Luis Buñuel, Elie Chouraqui, Catherine Allégret, Lionel Vitrant, Alexandre Mnouchkine, Henry Czarniak

Když skupina gangsterů zjistí, že jejich dosavadní profesionální snažení už nenese kýžené výsledky, rozhodne se lehce pozměnit pole svého zájmu a přeorientuje se na únosy. Plán na rychlé zbohatnutí se sice v případě populárního zpěváka osvědčí, ale u politiků v Jižní Americe už vše podle původních představ nevychází. Únosů přibývá, situace se komplikuje a zločinní hrdinové to nebudou mít vůbec snadné… (oficiální text distributora)

Spektrum aktivit ústřední pětice je více než pestré. Jsou plně kvalifikovaní k loupežím, únosům letadel, kuplířství a pašeráctví, přesto ale zjišťují, že na kriminálním trhu práce začínají zaostávat a tak se rozhodnou napříště se věnovat výhradně politice. Konkrétně únosům důležitých lidí a jejich zpětným prodejem všem stranám, které jsou ochotny zaplatit. Lelouchovská poetika, absurdní politické proklamace, tuny špaget a unikátní herecké obsazení jsou jen začátkem seznamu kladů této nedoceněné komedie.

Lino: „Aldo, chovám se k tobě jako pán?“
Aldo: „Ne, pane.“

Z filmu je zřetelně cítit atmosféra kamarádství i dobré zábavy. Partě šéfuje padrone Lino (Lino Ventura), gangster ze staré školy, který si jen těžko zvyká na nové pořádky. Jeho pravou rukou je Jacques (Jacques Brel), který má nadání k řízení (a unášení) různých dopravních prostředků a obsluze všemožné techniky. Jinak se tam jen tak poflakuje a vypadá sexy. Jediným politicky uvědomělým členem, a tedy i autorem nápadu napakovat se na politicích, je Simon (Charles Denner), jinak milovník mul a pneumatik. Těžší práce a shánění opalovací kosmetiky má na starosti Charlot (Charles Gérard), a na poslední příčce hierarchie je trpitel Aldo (Aldo Maccione), kuchař, řidič, nosič, děvečka pro všechno, univerzální viník a oběť systematické šikany, který sní o tom, že se karta jednou obrátí a on dostane kapesné a vlastní sluneční brýle. Prozatím se však jeho přičiněním obracejí jen auta.

Simon: „Dneska vítězí silní a inteligentní. Chytráci, kteří se vyznají ve vydírání. A hlavně v chaosu.“

V příběhu o politiku jde i nejde. Během filmu zazní nejrůznější hesla a výkřiky („Jsme tygři z papíru, ale živí tygři!“), hrdinové si vzájemně nadávají do anarchistů, fašistů a komunistů, Lino prohlašuje, že za prachy je ochoten stát se třeba marxistou-leninistou, ale politickou orientaci mají ve skutečnosti všichni společnou: jdou za tím, kdo má prachy, popř. nějakou cenu, protože toho je třeba obrat, popř. prodat. A pokud o horké zboží projeví zájem více stran, tím lépe. Tak třeba hledaného vůdce guerilly lze zároveň prodat nejen jeho stoupencům, ale i vládě, a proč ne i americké tajné službě, když má zájem. Zkasírujeme všechny a ještě nám to dá příležitost k sázení. Což je hned po únosech nejoblíbenější aktivita. S rukojmím lze hrát ruskou ruletu, výživné jsou i sázky na to, kdo dřív přijde a kdo si naopak namele. A když se karta obrátí, přijde při mučeníčku vhod oblíbená hra „kdo to ví, nepoví“.

Sekretářka: „Vaše jména, prosím.“
Charlot: „Smith & Wesson.“

Přestože hrdinové příběhu jsou gangsteři, humorná stránka stojí spíše na slovních přestřelkách. Zapamatovatelných nebo citovatelných hlášek mnoho není, vtipy většinou vycházejí z kontextu jednotlivých situací. Například z největší záhady filmu, kterou je ožehavá otázka: kdo je při těle – Aldo nebo Lino? :)

Pokusným králíkem před zahájením kariéry profesionálních únosců se stane zpěvák Johnny Hallyday v přesvědčivém podání zpěváka Johnnyho Hallydaye, který je také autorem titulního songu. Jakkoli jeho nemusím, písničce právem náleží přízvisko ušního červa. Jinak o soundtrack se postaral Francis Lai, tudíž o kvalitě pochybovat netřeba.

L’Aventure, c’est l’aventure sice není tím nejdražším klenotem zlatého období francouzských komedií, a některé momenty postupem času trochu vybledly, ale atmosféra prázdnin a přátelství pěti výtečníků, kteří zjistili, že politikou se lze napakovat, aniž by se člověk musel vzdát svých ideálů a stát se politikem, nevyvanula ani po letech. Moc, chléb, hry a ženy jsou sice fajn, ale dobrodružství je dobrodružství.

P. S.: Před sledováním filmu vřele doporučuji vybavit se dostatkem potravy, nejlépe italského původu. Je neuvěřitelné, kolik se dá za 113 min stopáže pozřít těstovin. :P

—-

Jacques: „Poslouchejte, pane. Usmějte se trochu, ano? Úsměv je ozdobou člověka.“
Aldo: „Tos ale nevymyslel ty.“
Jacques: „Ne. Ale hezky se to poslouchá.“

—-

aventure-c-est-l-aventure-1972-14-g

aventure-c-est-l-aventure-1972-1

aventure-c-est-l-aventure-1972-3

aventure-c-est-l-aventure-1972-tou--02-g

Photos © United Artists, Les Films 13

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Kategorie

%d bloggers like this: