Posláno autorem: Vesper | 25.2.2013

Teď neplač

(pokračování povídky Stav obležení)

Sienna se zapotácela. Úder byl tak silný, že narazila hlavou o zeď. Musela soustředit všechny síly, aby se udržela na nohou. Zahlédla, jak Aram znovu zdvihá ruku a instinktivně se přikrčila. Nebylo to poprvé, co na ni zaútočil, ale nikdy to neudělal, když byli oba v lidské podobě. Panebože, on mě snad vážně zabije.

Bratr Lino tiše zaklepal na dveře Rainmakerovy cely. Škvírou pod nimi probleskoval úzký proužek světla. Bylo už dlouho po půlnoci. „Dále.“ Rainmaker seděl za stolem a před sebou měl rozložené svitky papírů s nákresy planet a fázemi měsíce. Oči měl unavené, ale z jeho pohybů bylo zřejmé, že nepřestává být ve střehu. „Někdo je u brány a chce s tebou mluvit,“ řekl bratr Lino. Rainmaker se mimoděk podíval na hodiny. „Někdo z nich?“ „Nejsem si jistý. Vypadá tak, ale oblečený je jako civil.“ Rainmaker se zarazil. „Nemá špičaté zuby?“ Bratr Lino přikývl. „Zašpičatělé, ano. Ten člověk se mi vůbec nelíbí, abych pravdu řekl. Řekl jsem hlídce, ať ho zatím nevpouští.“ „S naší hlídkou si poradí snadno, když bude chtít,“ pronesl Rainmaker tiše a tmavé oči mu ještě více potemněly. „Vzbuď bratra Gerarda a bratra Lamberta a hlídce řekni, ať toho muže odvede do sálu v přízemí. Za pět minut vás tu chci vidět připravené. Půjdete dolů se mnou.“ Bratr Lino přikývl. Ve dveřích se otočil. „Zbraně?“ Rainmaker se díval na obraz proroka Eliáše, neseného na ohnivém voze do nebe. „Nemusí být vidět,“ zamumlal a bratr Lino tiše zavřel dveře. Na chodbě se dal do běhu. Tohle je zlé. Rainmaker mezitím odtrhl pohled od obrazu a ze zásuvky vytáhl pouzdro s nožem, který si připevnil k opasku. Jen jediný člověk si mohl troufnout projet uprostřed noci přes Pustá pole napříč teritoriem vlkodlaků a zazvonit v půl třetí u brány kláštera, aniž by měl obavy z jedněch nebo druhých. Moriarty.

Bratr Kletus se chytil za břicho a zaťal zuby, aby nezasténal nahlas. Bolesti v žaludku se den ode dne zhoršovaly a v noci jej připravovaly o spánek. Nevěděl, jestli má rakovinu, vředy, anebo jej spolubratři pomalu tráví, ale věděl, že je to trest. Ještě horší však bylo snášet Raimakerovu nenávist na jedné straně a Aramovo pohrdání na straně druhé. Selhal jsem jako člověk, mnich a dokonce i jako zrádce. Ale já jim ukážu. Zaplatí za to, co mi udělali.

Bratr Gerard energicky otevřel dvoukřídlé dveře do sálu a Rainmaker vstoupil s bratrem Linem a bratrem Lambertem po boku. Muž, který na ně čekal, si je s ironickým úsměvem měřil. Moriarty byl střední postavy, podsadité a mírně obtloustlé, dalo by se říci, ale nic takového si nikdo, kdo ho znal, netroufl zformulovat ani v duchu. Šedé vlasy měl ostříhané na krátkého ježka a i přes plné tváře byly patrné výrazné lícní kosti. Jeho oči postrádaly jakýkoli výraz. Moriarty byl Aramův mladší bratr.

Rainmaker se zastavil asi tři metry od něj. Lino pozorně sledoval návštěvníkovy ruce. Moriarty byl sice nepochybně těžší, pokud by ale sáhl po noži nebo jiné zbrani, snad by moment překvapení způsobil, že by mu ji dokázal silou své mysli včas vytrhnout. Za Rainmakera byl ochoten zemřít, i když, pravda, nemuselo by to být zrovna dnes. Moriarty ale na nic podobného nevypadal. Stál s mírně rozkročenýma nohama, zdviženou hlavou, a nepřestával se usmívat.

„Co si přejete?“ Rainmakerův hlas měl kovový podtón. „Je milé, že jste mě přijal, otče,“ opáčil Moriarty a sklouzl strnulýma očima na Rainmakerův doprovod. „Ale ti pistolníci snad nejsou potřeba. Já vás nesním.“ „Co mi chcete?“ šlehl Rainmaker příkře. „Nabídnout vám obchod,“ odvětil návštěvník. „Přinesl jsem s sebou něco, co by se vám mohlo hodit.“ Širokým krokem přešel ke stolu u zdi a ukázal na rozměrný kufr, který na něm ležel. Než se však stihl dotknout víka, bratr Gerard vytrhl z podpaží pětasedmdesátku a zacílil. Moriarty se zarazil a náznakem zvedl ruce. „Ale no tak.“ Znovu se usmál a odhalil zuby, do jednoho špičaté jako tesáky divokého zvířete. Jeho oči stále zůstávaly bez výrazu, jako oči slepce. Bratr Gerard se zachvěl a stiskl ještě pevněji rukojeť své zbraně.

„Chci mluvit s Aramem.“ Bratr Kletus založil ruce a snažil se působit sebevědomě. Modest si ho změřil od hlavy k patě a Kleta znervóznil jeho hladový výraz. „Vážně? Obávám se, že on vás ale vidět nechce,“ odpověděl. „Nesnáší sraby, víte?“ Bratr Kletus zahlédl jeho tesáky a cítil, jak se mu z krku do hrdla řinou vzteklá slova, ale ovládl se. „Musím mluvit přímo s ním,“ pronesl tak chladně, jak jen dokázal. „Chci mu říct, kdo je zrádce ve vašich řadách.“

Aram seděl v křesle s rukama pod bradou a očima přimhouřenýma na úzké škvírky si měřil bratra Kleta, který přešlapoval před ním. Přestože bylo v pokoji skoro přetopeno, Aram neodložil jedinou část z koženého úboru a zdálo se, že teplo vůbec nevnímá. Kolem krku měl navíc uvázaný šátek s černobílým vzorem. Bratr Kletus se potil jako myš a připadal si jako nezvedený školák na koberečku v ředitelně. „Co tedy máte tak důležitého, že to mohu slyšet jenom já?“ tázal se Aram a vrčivý podtón jeho mírně chraptivého hlasu nevěstil nic dobrého. Agresivita sálající z jeho robustní tělesné konstituce byla téměř hmatatelná. Bratr Kletus se mu zadíval do očí. „Máte mezi sebou zrádce, který o mně řekl Rainmakerovi,“ prohlásil. Aram se nepohnul. „A nejenže mě prozradil Rainmakerovi, ale schází se s ním a nejspíš mu vyzrazuje vaše plány,“ pokračoval Kletus rozhodně. Cítil, jak se dva muži, co stáli u dveří za jeho zády, pohnuli. Aram lehce zdvihl koutky úst. „A jméno?“ Bratr Kletus na několik vteřin zatajil dech. Žaludek se mu sevřel a bolest z něj prudce vystřelila vzhůru. „Ta dívka. Sienna.“

 „Nesahejte na to,“ řekl Rainmaker. „Jen nám řekněte, co v tom je.“ Moriarty rozhodil rukama, zašklebil se a poodstoupil od kufru. „Zbraň, otče. Skvělá zbraň, která dokáže definitivně vyřešit vaše problémy s těmi odnaproti. Jistě znáte střely dum-dum. Tak si je představte se stonásobnou intenzitou a ve stříbrném provedení. Tohle děťátko jich má plný zásobník. Jedna taková střela udělá v těle hotové peklo, stačí jen dobře zamířit.“ V Rainmakerově tváři se nepohnul jediný sval. „Co chcete?“ zeptal se. „Peníze,“ odvětil Moriarty. „A jako bonus hlavu mého bratříčka a té jeho štětky na podnose. Stříbrném, pokud možno.“ Rainmaker založil ruce v bok. „Jste mi odporný,“ řekl klidně. „Jsem sice kněz, ale kreatura vašeho formátu nezaslouží slitování. Vezměte tu věc a kliďte se z mého domu. A Moriarty, – varuji vás. Dejte mi jedinou nepatrnou záminku a nechám vás zabít.“ Muž o krok ustoupil a nespouštěl z Rainmakera oči. Pak se podíval do ústí zbraně, která na něj stále mířila, a věnoval Gerardovi další děsivý úsměv. „Nechám vám ji tu jako testovací vzorek,“ kývl bradou směrem ke kufru. „Beztak má jen jeden zásobník, takže válku s ní nevyhrajete. Až vám poteče do bot a budete chtít další, ozvěte se. Věřím, že se nakonec dohodneme.“

Aram neodvrátil pohled a nepřestával se zdvořile usmívat. „A to je vše?“ Bratr Kletus se ohlédl na stráž u dveří. Ani jejich výraz se nezměnil. Zahleděl se na desku stolu a cítil se stále hůře. „Ano,“ odpověděl. Aram se ještě chvíli nehýbal. Pak si povzdychl a gestem přivolal jednoho ze strážců. „Vyprovoď našeho přítele ven. A vy, bratře, až budete zase mít podobnou šokující novinku, vzkažte mi ji po některém z mých lidí, ano? Mě nečeká žádná věčnost a tak je můj čas drahý. Přeji hezký večer.“ Bratr Kletus náhle cítil, že už ten tlak už nevydrží. Udeřil pěstí o desku stolu. „Řekl jsem vám, kdo vás zrazuje a vy se mnou jednáte jako s póvlem! To si nemusím nechat líbit!“ Aram se nečekaně vymrštil z křesla, chytil Kleta za ruku a zkroutil mu ji tak, až zaúpěl bolestí. „S každým jednám tak, jak uznám za vhodné, bratře,“ zavrčel. „Pokud jste náš špeh, tak já jsem váš velitel a podle toho se ke mně budete chovat. Dnes jste přišel dobrovolně a já vás přijal, naše role jsou tedy jasné. Akceptujte to, nebo počítejte s následky. Vyjádřil jsem se dost jasně!?“ Bratr Kletus měl tvář zkroucenou bolestí a cítil, jak se mu kosti v Aramově sevření odírají jedna o druhou. Přikývl. Aram ho pustil a kývl na své muže. „Vyhoďte ho.“

Zatímco Modest vyprovázel Kleta, Benon přistoupil k Aramovi. „Co budeme dělat?“ Aram potřásl hlavou. „Vím, že je to Sienna, a vím to už delší dobu. Schází se tajně s Rainmakerem a nejspíš mu o tom zmetkovi řekla.“ Benon velitele pozorně sledoval. „Máme ji zabít? Nebo se jí chceš zbavit jinak?“ zeptal se opatrně. „Nemá nic proti vlkodlakům obecně, je to její pomsta vůči mně. Takže si to s ní vyřídím sám,“ odvětil Aram. Benon se obrátil k odchodu, ale Aram ho zastavil. „Benone – nepřeji si, aby to někdo další z našich lidí věděl. Je to mezi Siennou a mnou, vás ani ostatních se to netýká. Řekni to Modestovi. A už o tom nechci slyšet.“ Benon přikývl. Za nic na světě by nedal najevo, co si myslí. „Ano, pane.“

Bratr Lambert se zastavil nad Moriartyho kufrem. „Co s tím máme udělat?“ zeptal se. Rainmaker se nehýbal. V obličeji byl pobledlý, jako by se mu náhle udělalo nevolno. Na několik vteřin zavřel oči. „Někam tu věc schovejte. Nikdo se o ní nesmí vědět.“ Bratr Lambert lakonicky přikývl a beze slova kufr uzamkl. Mezi jeho heroické ctnosti patřila kombinace schopnosti mlčet a jednat. Gerard a Lino se dívali na Rainmakera a čekali, až promluví. Ten ale jen po chvíli sklonil hlavu, popřál jim dobrou noc a bez dalšího slova odešel. Tohle je moc zlé.

Sienna se sesula k zemi a Aram od ní poodstoupil. „Tolik mě nenávidíš?“ Byl přesvědčen, že Sienna nedokáže plakat, a teď ho pohled na její slzy nečekaně zasáhl. Vší silou se ovládl, aby ji nesevřel v náručí. Sienna myslela na svého Lugera v podpažním pouzdru. Stačí ho vytáhnout a bude to. Vždycky byl rychlejší než já. „Copak nemám důvod?“ zamumlala. Tvář skoro necítila, ale temenem hlavy se jí šířila tupá bolest. Pokoušela se zvednout na nohy, ale nešlo to. „Nakazil si mě, udělal jsi ze mě – tohle.“ Hřbetem ruky si otřela slzy a v duchu proklínala svou slabost. Nebreč, sakra. „Nakazil jsem tě, protože jsem v tom viděl jedinou možnost, jak můžeme být spolu. Nebylo to vůči tobě fér, uznávám, ale byl to jediný způsob, jak tě neztratit,“ řekl Aram a Sienna se hořce zasmála. „A nenapadlo tě, že kdybys mi řekl pravdu, možná bych s tím sama souhlasila? Ale ty sis mě prostě vzal a teď už nemám jinou volbu. Jsem vlkodlak a musím být s tebou, abych se nemusela stát hračkou tvých mužů.“ Aram usedl na zem vedle ní. „Jedno bych rád věděl, Sienno. Co chceš? Udělals to proto, že mě nenávidíš, nebo jsi jen doufala, že tě za to zabiju?“ Sienna se dívala stranou. „Chtěla bych umřít, Arame,“ řekla dutě. „Neumím žít v tomhle světě plném nenávisti, nedovedu se vyrovnat s tím, že jsem napůl zvíře, a že to, co jsme k sobě cítili, byla jen lež a podvod. Ale také vím, že vlkodlaci nikdy neuvidí nebe a ve smrti pro nás není východisko. Každé ráno, když se vedle tebe probouzím, mám dojem, že se vnitřně rozkládám.“ Aram sebou trhl. „Možná brzo zjistíš, že může být ještě mnohem hůř,“ šlehl, „co bys řekla tomu, kdybych tě naservíroval Moriartymu?“

Exploze vyrazila okno a z místnosti udělala ve vteřině hromadu sutin. Orphan se svíjel v křečích na podlaze, střela mu potrhala vnitřnosti. Benon a Modest se nehýbali. Aram cítil ostrou bolest v místech, kde mu ostré částečky stříbra na zádech rozervaly koženou bundu. Sienna se pod ním slabě pohnula. Roztřeseně se zvedl na všechny čtyři a přitiskl ke stěně pod oknem. Sienna se opřela o ruce a pokoušela se vstát, ale Aram ji znovu strhl k zemi. Několikrát vypálil z okna. Zbytky skla v okně prorazila salva z kulometu. Do pokoje vtrhli ozbrojení muži a začali palbu opětovat. Aram popadl Siennu za paži a smýkl s ní ke dveřím. „Schovej se, padej! Tohle není nic pro tebe!“ Sienna se mu vysmekla a vytrhla z pouzdra Lugera. „Zůstanu tady!“ Aram ji odtáhl na chodbu a přibouchl dveře. Dům se otřásal střelbou. „Sienno, mají nějakou novou zbraň, nevím, o co jde, ale je možné, že se neudržíme. My tu zůstaneme, ale ty zkus utéct, ano? Slib mi, že se pokusíš přežít.“ Sienna mu rukama přejela po ramenou. „Jsi zraněný.“ Aram neodpověděl a prudce ji zvedl na nohy. „Běž k Rainmakerovi,“ řekl a cítil, jak mu v náručí ztuhla. „Ochrání tě. Běž.“ Pustil ji, sevřel v ruce Walthera a vyrazil chodbou za svými muži. Už se neotočil.

—-

(pokračování příště)

sienna2

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Kategorie

%d bloggers like this: