Posláno autorem: Vesper | 10.1.2013

Stav obležení

(pokračování povídky Zvážit riziko)

Stříbrná kulka se zaryla do omítky a na Arama se snesl poprašek vydroleného vápna. Ukryl se za roh. V kapse nahmátl nový zásobník. Pozvedl se do podřepu a kývl na Siennu, která se na druhém konci ulice krčila za polorozpadlou zídkou něčí bývalé zahrady. Výstřel z její zbraně uhasil světlo jediné lampy v širokém okolí a on se vrhl kupředu. Tma byla jejich jediným spojencem.

Lucca sípavě oddychoval a když jej Aram zdvihl, z hrdla mu vyšel chrčivý zvuk. Srst na levém boku měl slepenou krví. Aram cítil, jak mu stéká po prstech. Když zachytil její lepkavě nasládlý pach, pocítil, jak se v něm ocelová struna, která v něm stále tiše rezonovala, napnula k prasknutí. Ve stejnou chvíli tmu znovu pročísly žhavé záblesky. Aram s Luccou v náručí se přitiskl ke stěně budovy a couval směrem k lesu. „Nestřílej!“

„Vrátím se pro Kala,“ přeskočila přes zídku. „Zpátky!“ zařval Aram a Sienna, užuž připravená vyrazit, se k němu otočila. „Copak ho tady chceš nechat?!“ „Je mrtvý,“ štěkl Aram, už částečně skrytý za větvemi prvních stromů. Sienna se zapotácela, jakoby ji zasáhl výstřel. Znovu se zablesklo a tmu prozářil kužel bílého světla. „Mají světlomety!“ Aram položil Luccu do trávy a rozběhl se zpátky. „Vidí tě! Sienno, utíkej, utíkej!“ Mladá žena se instinktivně otočila po směru hlasu a nohy se jí samy rozběhly k lesu, z dosahu obřího paprsku. V oslněných očích jí explodoval ohňostroj světel. Pak ucítila, jak ji sevřely něčí paže. Rainmaker.

„Třicet pět pro, dva proti, jeden se zdržel.“ Bratr Lino sáhl po tužce, která mu přistála na stole. Rainmaker se zamračil. „Omlouvám se,“ dodal Lino mechanicky. Jednou z mála věcí, kterou bratři o svém představeném věděli naprosto jistě, bylo, že nesnáší paranormální schopnosti. Pro bratra Lina se proto omluvy staly stejně nevědomým mechanismem jako ty drobné denní činnosti, které prováděl silou své mysli. Byl telekinetikem a nemohl za to.

„Návrh je tedy přijat,“ řekl Rainmaker a vstal tak prudce, až se židle za ním převrátila. „Postupujte jako obvykle. Zdvojnásobte hlídky, odveta na sebe nenechá dlouho čekat. Pozítří probereme přezbrojování, očekávám vaše návrhy. Dnešní zasedání ukončuji.“ Vzal od bratra Lina zápis a několika energickými tahy jej podepsal. Pak prudce vyšel ze dveří. „To máme zase den, že?“ podotkl směrem k bratru Gerardovi bratr Kletus, ale ten nedopověděl. Nemohl Kleta ani cítit.

Led na jezeře vydával tiché praskavé zvuky. Na několika místech prosakovala voda. Obleva trvala už několik dní. Sienna stála u břehu a zády se opírala o kmen staré vrby, která se skláněla nad zamrzlou hladinou. Pozorovala dlouhou prasklinu v ledu, která se táhla od místa, kde stála, až do třetiny jezera. Možná, že kdyby se zůstala celou noc, dočkala by se nakonec chvíle, kdy se led rozlomí úplně a vytryskne gejzír, který probudí Leviatana, lochneskou příšeru a hejno bělásků, kteří budou zoufale hledat první květy sněženek, aby nezemřeli hlady. U Sienny, stejně jako u mnohých z těch, co nemají co ztratit, emoci strachu nahradila nezúčastněná zvědavost.

Náraz o zeď Kletovi skoro vyrazil dech. Rainmaker ho prudce popadl za krk a přirazil ke zdi. „Je na čase se vyzpovídat, bratře!“ Kletus mu pohlédl do očí a nohy se mu podlomily. Tak tohle je konec. Rainmaker otevřel dveře hovorny a prudce ho odstrčil. Kletus se zastavil o stůl a sípavě se pokoušel naplnit sevřené plíce vzduchem. „Co – co, blázníš?“ Rainmaker zabouchl dveře a otočil klíčem. Cvaknutí zámku znělo dutě. „Máš jen dvě možnosti. Budeš mluvit a dám ti rozhřešení. Nebudeš mluvit a dám ti pistoli k páteři a půjdeme navštívit naše přátele odnaproti.“ V jeho úsměvu nebyl ani zlomek pochopení. „Víš, že je dneska úplněk?“

Drobné zapraskání štěrku bylo téměř nepostřehnutelné, ale v jejích uších znělo jako výstřel. Podvědomě sevřela rukojeť Lugera a napřímila se. Když se za ohybem cesty objevila silueta, vystoupila ze stínu a sledovala, jak příchozí navyklým pohybem strhl z ramene Remington a zacílil. „Udělejte to,“ řekla.

Rainmaker ale pušku odložil. Vykročil směrem k mladé ženě, ale když jí uviděl do tváře, zastavil se. Sienna chodila – podobně jako ostatní vlkodlaci – v oblečení z černé kůže, které podivně kontrastovalo s jejími světlými vlasy a bledou tváří. Přestože byl Rainmaker dvakrát větší než ona, nyní se vnitřně zachvěl. Poprvé v životě se na něj usmála a z jejího úsměvu čišel chlad a mráz.

 „Co se stalo?“ Sienniny oči se v počínajícím soumraku leskly jako stříbrné korálky. „Co se stalo“?“ opáčila a hlas se jí zachvěl hněvem. „Stříleli jste na naši průzkumnou skupinu a zabili nám dva muže. To se stalo. A nikdo – nikdo! – nevěděl, kdy a kam vyrazíme, jen ten váš zatracenej dvojtej agent! Řekla jsem vám o něm z jediného důvodu – abych vám zachránila život. Nečekala jsem vděk, a ani o něj nestojím, ale tohle ne!“ „Počkej,“ přerušil ji Rainmaker. „Nevěděl jsem, že jsi tam byla také. Nedal bych rozkaz k útoku, kdybych to věděl, věř mi.“ Sienna se dívala do tmy. „Mohli jste zabít i Arama,“ poznamenala. Rainmaker mlčel. „Jak říkám, nevěděl jsem to.“ „Kletus hraje na dvě strany, štve nás proti vám a vás proti nám,“ řekla Sienna a bylo znát, že se pečlivě ovládá. „Aramovi nosí na podnose vaše plány a vám donáší, co se děje u nás. A my dva už nejsme na stejné straně barikády.“ Poslední slova dopadla do ticha mezi nimi jako kámen na dno potoka. „Sienno,“ řekl Rainmaker těžce, „my dva stojíme mezi barikádami. Tím, co jsi udělala, jsi mi zachránila život. Nepochybuju, že by mě Kletus s radostí obětoval na oltáři svých ambicí. Ale mír panuje jen mezi námi, válka pokračuje dál.“ Zvedl se vítr a Sienna se zachvěla zimou. „To Kletus vám řekl, že půjdeme na průzkum a to kvůli mně umřel Kal a pak i Lucca. Mám na rukou krev vlastních lidí,“ řekla dutě. Rainmaker k ní prudce přistoupil a uchopil ji za ramena. „Nejsou to tví lidé,“ pronesl důrazně. „To, co se stalo mezi tebou a Aramem–.“ Zmlkl, když ucítil v oblasti žaludku ústí Lugera. Sienna se mu dívala zpříma do očí. „Otočte se,“ řekla tiše a hlas jí zněl drsně, jako by měla zrezivělé hrdlo. Její reflexy jsou sice rychlejší než moje, ale snad bych ji stihl srazit k zemi dřív, než stiskne spoušť. Rainmaker se k ní pomalu otočil zády.

Když zaslechl krátké hrdelní zavrčení, sevřel v pušku pevně v rukou a zaťal zuby. Z pomyšlení na proces zvěroměny se mu dělalo nevolno. Štíhlá vlčice proběhla kolem něj a zastavila se na břehu. Připravil si zbraň do pohotovostní polohy a opatrně kráčel za ní. Vstoupili na led.

Zlověstný praskot ho donutil zastavit se. Ohlédl se zpátky ke břehu. Sienna běžela lehkým krokem několik metrů před ním a stále se mu vzdalovala. Pak se to stalo. Cvaknutí. Rainmaker se vrhl k ledové ploše a cítil, jak mu kulka utrhla cíp pláště. Vleže se otočil a začal pálit do tmy. Přitom se posouval dál ke středu jezera. Když vyprázdnil zásobník, pokřižoval se, vyskočil, rozběhl a letěl kupředu.

Do Sienny málem vrazil, stála mu najednou v cestě. Uklouzl a Remington mu vypadl z rukou. Sienna se na něj upřeně dívala úzkýma šedýma očima a světlá srst na hřbetě se jí ježila. Aniž by se odvážil odvrátit pohled, začal se Rainmaker zvedat a poslepu nahmatal svou zbraň. Od břehu se znovu ozvaly výstřely, tentokrát se ale zdálo, že přicházejí z jiné strany. Sienna se dala do běhu a Rainmaker ji následoval. Sledoval, jak chvílemi zpomaluje a prozkoumává led před sebou. Několikrát se otočila, aby se přesvědčila, že běží za ní. Rainmaker náhle pocítil teplo u srdce. Jsme mezi barikádami. Oba.

Ke břehu dorazil bez dechu. Chytil se větve stromu a vyšplhal po srázu na cestu. Siennu nebylo nikde vidět. Na několik vteřin se zastavil a zaposlouchal se. Pak vykročil po cestě směrem k místu, kde začínala zkratka k pevnosti. Nedošel ale ani padesát metrů, když znovu zaburácela střelba. Skryl se za stromem a pokoušel se rozeznat, odkud výstřely přicházejí. Své nevýhody si byl dobře vědom. Stál sám proti nepřátelům, vybaveným mimo zbraní ještě zostřenými smysly a nočním viděním. Palba utichla, ale Rainmaker se nehýbal. „Arame!“ zavolal do ticha.

Aram se objevil uprostřed cesty. Rainmaker sledoval jeho siluetu, rýsující se proti přízračně světélkující ledové hladině jezera. Aram se rozkročil s rukama v bok a zadíval se skrze tmu přímo na Rainmakera. „Chtěl jsi se mnou mluvit?“ Rainmaker sklonil zbraň. „Ano,“ odpověděl.

„Jak ses dostal přes jezero?“ Aram spustil ruce dolů. „Měl jsem štěstí,“ odvětil Rainmaker. „Nepochybně.“ Aram, zalovil v kapse a zapálil si cigaretu. Vždycky kouřil, když byl nervózní. Plamínek sirky na chvíli ozářil jeho tvář a Rainmaker viděl, že si ho velitel vlkodlaků pozorně prohlíží. „Modlil jsem se,“ řekl, aby zaplnil ticho, které se mezi nimi rozhostilo. Aram vydechl kouř a chraptivě se zasmál. „Občas ti docela závidím. Škoda, že nejsem schopen víry. Očividně je to věc, co dokáže člověka udržet při životě.“ „Co drží tebe?“ tázal se Rainmaker. Aram zaváhal. „Válka,“ odpověděl po chvíli. „A co Sienna?“ zeptal se Rainmaker. Aram mlčel. „Nic tak nestimuluje pud sebezáchovy jako nebezpečí smrti. A ty se sakra snažíš, abychom neusnuli na vavřínech.“ Rainmaker potřásl hlavou. „Arame, moje stanovisko znáš. Mezi vaším – druhem – a námi nemůže být mír. Ale copak neexistuje možnost ozbrojeného příměří?“ „Válka je jediné, co nám zbývá, Raine,“ odvětil Aram. „Mám zodpovědnost za své lidi a ti ve válce vidí naději. Budoucnost našeho druhu, naší existence. A ty jsi ve stejné situaci.“ Rainmaker cítil, jak teplo v okolí jeho srdce nahrazuje chladné ostří. „Můj názor znáš. Nejste zvířata, jste lidé. Nemocní lidé. A i když třeba neexistuje léčba, pořád je možnost rozhodnutí – rozhodnutí být člověkem.“ Aram se nevesele pousmál a zadíval se na oblohu. „Jenže za úplňku jsou nám všechna ušlechtilá rozhodnutí a pokání platná jak mrtvému zimník. Můžete nás svázat a dovléct do kostela, popálit svěcenou vodou a posypat popelem, ale ani kdybyste se promodlili až k nepříčetnosti, do cesty měsíci se postavit nemůžete.“ „Náš Bůh může,“ odsekl Rainmaker. „Jen má asi zrovna teď jinou práci,“ opáčil Aram sarkasticky. Rainmakerovi bylo najednou smutno. „Mám pro tebe návrh, Arame, a ten se jmenuje klid zbraní. Nemůžeme žít pospolu, ale snad bychom mohli žít vedle sebe. Uzavřeme pakt neútočení. Vy budete střežit své hradby a my ty své, ale přestaneme s tím nesmyslným zabíjením.“ „To ale není trvalé řešení, a ty to víš.“ Marně hledal Aramovy oči. „Vím, ale v čase, které nám toto prozatímní řešení poskytne, možná najdeme východisko. Aram se opřel o skálu a zadíval se na Rainmakera. V jeho pohledu zbyla jen únava a smutek. „Pro chvilkovou úlevu jsi ochoten uzavřít pakt s ďáblem, Rainmane.“ Odhodil nedopalek cigarety, pečlivě ho zašlápl a odkopl do tmy. „Ty nejsi ďábel,“ řekl Rainmaker tiše, „a násilí plodí zas a jenom násilí. Musí to přestat.“ „Násilí je jediným komunikačním prostředkem mezi námi,“ odvětil Aram. „Já zaútočím, ty odpovíš protiútokem. A obráceně. Je to dialog.“ Do jeho hlasu se vrátila ironie. „Vsadím se, že teroristé a světové velmoci si namlouvají něco podobného.“ Rainmaker jej chytil za paži a otočil proti sobě. „A ty v tom dialogu hledáš smrt! A zatímco spolu mluvíme, umírají lidé! Arame, proboha, vzpamatuj se!“ Aram setřásl jeho sevření a zdvihl paže před sebe, jakoby se vzdával. „Raine, nemá to cenu. Nezkoušej na mne vznešené řeči, že existuje řešení. Nic takového není. Věř si, čemu chceš, dělej, co uznáš a ber cokoli, co ti pomáhá, ale proboha akceptuj už konečně skutečnost, že ne na každého čeká happyend. Já jsem, kdo jsem, tohle vy biblisti přece máte rádi, a budu bojovat v čele svých lidí a za svoje lidi až do posledního dechu. Nic jiného mi už nezbývá.“ Aram vytáhl svou zbraň a výmluvným gestem ji odjistil. „Raine, nevěřím na modlení a neumím se modlit, ale kdybych věřil a uměl, modlil bych se, abych tě nemusel zabít. Sbohem.“

—-

(pokračování příště)

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Kategorie

%d bloggers like this: