Posláno autorem: Vesper | 13.6.2011

Plavným krokem šelmy létu vstříc

Skončila doba šeříků a zlatého deště a nastal čas jasmínu a růží. Divoké růže vinoucí se kolem branky patří na okraji světa k létu i dobrému tónu a tak se některé uličky v současnosti nedají projít, aniž by se člověk dostal do růžového rauše ze všech těch růžových barev a vůní. Růže je růže je růže je růže.

„Ta krysa má zuby natřené prudkým jedem.“  (Že má zuby natřené prudkým jedem? Ne, to je přece pitomost, to by přece chcípla. Ta krysa mě štve. Co bych tam tak mohl vrazit? Á, už to mám! Ta krysa má vzteklinu!) „Ta krysa má vzteklinu!“  „Opět jste prohrál, Kerpofe. Proti vzteklině jsem očkován!“

Silnější polovičce francouzsko-slovenského páru (to jsou ti, co mají psa, co se nejmenuje Alan) a jejich sousedovi Pyromaniakovi se podařil husarský kousek – chytili na okraji světa lišku. Vlastně lištičku nebo spíš liščátko. Potkala jsem je, právě když nesli klec s úlovkem do Pyromaniakova doupěte. Liščátko vypadalo naštvaně a jeho uchvatitelé co do vzhledu připomínali protagonisty dokumentu o homo habilis a jejich vyprávění kapitolu z Lovců mamutů. Každopádně se může okraj světa od nynějška pyšnit přízviskem, že tu lišky dávají dobrou noc – což zní mnohem lépe než ten otřepaný bonmot o skonavším psovi, uznejte…

Třeba mi to ani nevěříte, ale já když vidím včeličku brouzdat z květu na květ, a tím zachovávat kontinuitu života, jsem k smrti dojat.“

Jak jsem už v úvodu naznačila, příroda ožila. Kromě zmíněné flóry na zahrádkách vykvetla také fůra plžů mlžů hlavonožců, prostě těch hnusných slizkých entit, které se v místním dialektu nazývají „ty -aný bestie nenažraný“. Metody boje proti nim se různí v závislosti na povaze, odvaze a náboženském vyznání postiženého zahrádkáře. Někdo je zaklíná, někdo na ně používá produkty z Malého chemika nebo domácí lékárničky, někdo je sbírá a vaří si je k večeři a jiný je sbírá a hází na sousední zahradu. Ale komplexní řešení zatím vynalezeno nebylo a slizouni jsou stále při chuti. Já osobně jsem pro staré dobré tradiční řešení a navrhuji rituálně obětovat kozu.

„Pozvali jsme marinovenetského tlumočníka, ale ten mluví jen řecky. A tak jsme museli najít Řeka, ten mluví zas jen srbsky. Srb mluví maďarsky, a Maďar jen polsky. Naštěstí umím polsky.“

Na okraj světa zavítal biskup a já byla náhodou u toho. Upřímně řečeno, hlavní motivací, proč jsem se na hru s episcopem v hlavní roli šla podívat, byla naděje, že získám materiál pro psaní, neb na okraji světa je v posledních době událostí dne, když přijede pošta anebo ze stromu žuchne jablko (nebo soused). Navíc jsem se v poslední době díky šířící se slávě svého písemného projevu dostala do užšího kontaktu s několika místními kvádry nárožními, což mi poskytlo – kromě důkazu že člověk nepochází z opice, ale ze slepice – možnost lehce nahlédnout pod pokličku zdejších poměrů, a to aktivovalo mou zvědavost. Bohužel jsem ale onen den měla šťouravou náladu a nízký tlak, což se zásadním způsobem podepsalo na mé jinak neochvějné objektivnosti a proslulém pozitivním přístupu.

Ale k věci. Biskup přijel, aby povýšil jednoho farníka do požehnaného stavu (tedy stavu jáhenského). Na slavnostní událost se přišli podívat lidé z blízkého i vzdáleného okolí kostela i předmětného jáhna. Ze stromů slezly i některé exempláře, které se jinak kostelu obloukem vyhýbají. Koneckonců mitru tu nemáme každý rok a mejdan po mši taky ne. Mimoto bylo v kostele asi 200 dětí, celá teologická fakulta a vedro jako v sauně. Pan biskup byl očividně z akademické galérky nesvůj, a v kázání pro jistotu jen převyprávěl první čtení, dávaje si dobrý pozor, aby se nepustil na tenký led úvah, dedukcí a novodobé teologie.

Během bohoslužby se nic pozoruhodného nestalo, jen se mi občas chtělo omdlít hodně a občas ještě víc. Na konci se děkovalo, gratulovalo a tleskalo, a hlavní aktéři byli podle zásluh podarování buď kyticí, lahví, dortem nebo nafukovací karimatkou, a pár doktorů věd se téměř usmálo. Pan biskup byl dojat rodinnou atmosférou a do mlýna přispěl troškou statistiky. Také pochválil přítomné děti, že neplakaly při jeho promluvě všechny naráz, což se mu asi už dlouho nestalo. Punc celé slavnosti dodala přítomnost Lahvouna, který ale překvapivě nebyl aktivní v presbytáři v tradiční roli vometáka, ale spořádaně stál v lidu, což si dovedu vysvětlit jen tím, že mu někdo před bohoslužbou dal (nejspíš laskavým slovem a levým hákem) jasně najevo, kde je jeho místo. A vzhledem k tomu, že páni profesoři měří v průměru stejně jako já v plné výšce a průměrný věk místního ministranta je třetí trimestr, okruh podezřelých se dosti zužuje.

„Rodriguez byl sežrán žralokem v budce, když telefonoval.“

V Hotelu duchů to žije. Vypadá to, že záhrobí hodlá rozšířit své podnikatelské záměry i na sousední pozemek. Stavba, co na něm doposud byla, jednoho dne náhle nebyla. Nepodařilo se mi zjistit, zda zásahem přírodního živlu, mimozemské civilizace nebo těžké techniky, každopádně je zřejmé, že v tom mají své uhnilé prsty nemrtví. O dalším vývoji situace budeme informovat.

„Kam nás to vedou?“ „Do vltulníku.“ „Do vltulníku?“ „Jo, do vltulníku!“ „Ale nelozčilujte se, má dlahá. Já vás z toho malélu dostanu!“

Děti, ty se mají. Alespoň ty na okraji světa. Je chvályhodné a následováníhodné, jak se městská část stará o duševní rozvoj rostoucí generace, kterou na každém kroku ohrožují drogy, počítače a napudrovaní upírští floutci. Pro odvážné hochy chtivé dobrodružství je organizován turnaj v kuličkách, ctná děvčátka se mohou mnohému naučit v kurzu korálkování. A pak že je mládež zkažená.

„Yes! No! Ok!“

Použité citace jsou z filmu Muž z Acapulca a charakterizují těžký život pisálka, resp. jak je těžké něco napsat, když člověk nemá nápad, námět ani náladu.

Reklamy

Responses

  1. :D ))) To Vám pěkně děkuju, zhruba v polovině jsem se poprskal Fernetem-a to mám světlé, vyprané, čerstvě oblečené tričko. Nu což-poučení pro příště. Než sem kliknu, odložím si :)

    • Za nepřímo zaviněné fleky se omlouvám. Já se zase rozesmála při čtení Vašeho komentáře. :))

      • To je v pohodě, mám pračku :)
        Jsem rád, že jsem Vás taky pobavil, Vy mě bavíte mnohem častěji :)

  2. Tož jsem připraven! Tričko mám tmavé a pro jistotu piju bezbarvou vodku. Skoro nic se mi nemůže stát :) I když…nikdy nepodceňujte blesky.

  3. Ahoj, mě vlastně přiměl k napsání komentáře skon představitele legendárního komisaře Columba v celkem požehnaném věku…a…čas obětovaný surfování na netu si hojně zpestřuji popíjením, na rozdíl od vonR se alkoholem nepolévám-valný smysl to nemá, jen potom rychleji rostou chlupy prsou. Takhle, četl jsem tvé drobné filmové recenze. Zhruba 80% hodnocených filmů jsem viděl, ale na filmového fanouška jsem už příliš starý, za posledních 10 let jsem v kuse viděl přibližně stejný počet filmů a na to, abych si byl vědom pamětihodnosti doprovodných sound-tracků, kromě vyloženě notoricky známých melodií, nemám patřičný odstup, vtažen do děje. Nicméně myslím, že do podobné kategorie spadá jeden z mých nejoblíbenějších filmů The Great Race, právě s nezapomenutelným Peterem Falkem v roli Maxe a ostatními hereckými „Super Stars“, řekněme 60. let, včetně mého ženského idolu: Natalie Wood…mimochodem se skvělou „romanticky westernovou“ hudbou Henryho Manciniho. Film si asi viděla, přesto připojuji klip:

    • Ahoj, děkuju za komentář. Myslím, že pro to, aby se člověku líbil nebo ho zajímal svět filmu (nebo jakékoli jiné odvětví umění) není věk podstatný. Petera Falka mám moc ráda, Columba znám od dětství a pořád mě baví, ale The Great Race jsem neviděla (mojí „specializací“ je spíš francouzská kinematografie). Zájem o soundtracky u mě vznikl náhodou, u některých snímků mě prostě oslovil víc hudební podklad než děj. :)

      • Díky též. Asi jo. Téma věku je ošemetné. Jako v té písni: „Napsal jsem jméno svý na zdi“. Někdo, proto, že dospívá z puberťáka v dospělce, jiný z dospělce v senila. Tvořivost lidí na webech mě překvapuje, až si říkám: uff, uff, síla…, i když chybí generace 35 – 50, zdá se mi. Jste kulturně velmi vzdělaná. Jinak, Jack Lemmon i Tony Curtis jsov v TGR naprosto skvělí.

  4. I like it! Pěkné formulace (hlavně kolem Lahvouna), povedená taškařice! A prokládání Acapulcem likuji a oceňuji rovněž – nápadité a případné.
    Děkuji,
    sincerely yours
    Nebbo Nemmo


Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Kategorie

%d bloggers like this: