Posláno autorem: Vesper | 6.6.2011

Hudební milníky

V dětství jsme – sestra i já – byly k hudbě vedeny. Sestra má absolutní sluch a tvrdou hlavu, takže s nástupem puberty se všemi nástroji praštila (klavír nevyjímaje), aby se k nim už nikdy nevrátila. Já mám absolutní hluch a navíc se mi nikdy nepodařilo propojit noty s fyzickým konáním a písmeny v abecedě, takže mi nezbylo, než dvanáct let hru na kytaru simulovat. Dařilo se mi to jen díky tomu, že jsem měla skvělou paměť, tudíž jsem si skladby prostě pamatovala, a slepou učitelku, která si nevšimla, že neotáčím stránky.

Myslím, že hudbě opravdu nerozumím. Prostě se mi některá líbí a některá ne. A o té, co se mi líbí dlouhodobě, vám teď něco málo povím.

Johann Sebastian Bach: Goldbergovy variace

O vážné hudbě toho moc nevím. Taktak dokážu napsat slovo filharmonie. Vím, že Dvořák si potrpěl na Ameriku, Mozart zase na Pražáky a navíc hrál v nějakém Formanově filmu, Bizet byl na Španělky, Smetana na sboristky a Janáček na lišky.

Já si potrpím na Bacha. Především na jeho Braniborské koncerty, Italské koncerty a Goldbergovy variace – ale i na všechno ostatní – a pokud možno (jen) na klavír. Poslouchám ho léta, pořád dokola, dokonce mám jeho Symfonii D dur ve svém mobilu jako budík. A to koneckonců hovoří za vše. :)

Fleetwood Mac: Tango In The Night

Slýchala jsem je v dětství a mám je pořád ráda. Písničky z tohoto alba mi připomínají teplé letní podvečery, stimulují inspiraci a navozují vnitřní pohodu. Nejraději mám Mystified, Little Lies a Everywhere

Manu Chao: Clandestino

Multižánrová hudba multikulturního interpreta. Je neuvěřitelné, jak je takový dort, upečený z rocku, latiny, šansonu, folku a salsy, dobrý.

Kill Bill vol. 1 & 2 OST

Co mě v hudebním žánru opravdu zajímá, jsou soundtracky k filmům a seriálům. Znám jich opravdu hodně, ale za mimořádné pokládám jen některé – a na vrcholu žebříčku stojí hudba k filmům Quentina Tarantina Kill Bill. Je to sice mišmaš, ale zatraceně cool. Za nejlepší považuji skladby Malaguena Salerosa (Chingon) a Goodnight Moon (Shivaree).

Jean-Michel Jarre: Les Granges brûlées OST

Soundtrack k filmu Spálené stodoly, který vznikl roku 1973 ve Francii. Na svou dobu velmi netypický a odvážný krok tvůrců, podbarvit kriminální příběh ze zasněžených hor v okolí Pontarlier, elektronickou hudbou. Toto album mě provází pokaždé během zimy, když okraj světa zmizí pod sněhem.

Michel Polnareff: Le folie des grandeurs OST

Pošetilost mocných považuji za jednu z nejlepších komedií s Louisem de Funèsem a zároveň film s jedním z nejkrásnějších hudebních podkladů vůbec. Jeho virtuozitu si člověk uvědomí, až když jej poslouchá samostatně. Za nejlepší pokládám melodie L’arrivee du roi a l’escurial a Theme d’amour. Kdo neslyšel (a neviděl :), nepochopí.

Nino Rota: The Grand Collection

Neznám geniálnějšího skladatele hudby k italským filmům. Mimoto jsem velký fanoušek tvorby Luchina Viscontiho, rolí Alaina Delona a knih Maria Puza. Tudíž nemůžu jinak než zařadit sem i výběr Maestrových nejlepších děl. Za jednu z jeho nejkrásnějších melodií považuji Love Theme From The Godfather z filmu Kmotr a hudbu k filmům Gepard a V plném slunci.

Gilbert Bécaud: 100 Chansons D´or

Francouzský šanson je součástí mého života již mnoho let, a tudíž Gilberta Bécauda nemohu opominout. Za nejlepší pokládám píseň Nathalie, přestože mi jinak Rusko moc neříká.

 Jacques Brel: De 24 Grootste Successen

Na Jacquesu Brelovi mě fascinuje nejen jeho zpěv, ale i osobnost, osud a žízeň po životě. Věnovala jsem mu samostatný článek, který najdete zde. Oblíbených písní mám hodně, za všechny budu jmenovat Ne me quitte pas, Mathilde, J’en apelle, Ces Gens-Là, Jacky, Je Suis Malade a C’est comme pa.

 Michal Tučný: Šťastné staré slunce

Celé dospívání jsem milovala českou country a především Greenhorns a Michala Tučného. K jeho poslednímu albu se vracím dodnes, nepřestává mě dojímat ona směs úžasu nad krásou života a smutku umírajícího člověka. To slunce se má, to nedělá nic, jen bloumá po nebesích…

Pink Floyd: Pulse

Občas pořádné psycho, ale jinak skvělý rock a především famózní vizuální vyjadřování. Objevila jsem je až na samém závěru svého rockového období, ale uchvátila mě jejich jedinečnost a duchaplnost, která není v tomto žánru zrovna na denním pořádku.

—-

Na stříbrných pozicích zaujímá čestné místo Serge Reggiani, kterého mám po Brelovi a Bécaudovi z francouzských zpěváků nejradši, z filmových skladatelů pak Ennio Morricone a Philippe Sarde. V jemnějších polohách se mi líbí Vanessa Paradis a v poslední době mě zaujalo album i hlas Carly Bruni.

Na závěr pár oblíbených písniček a melodií, které se mi sice do žebříčku nevešly, ale líbí se mi, a rozhodně myslím, že stojí za poslech.

1812 Overture (Petr Iljič Čajkovskij)

Air On the G String – ze suity D dur (Johann Sebastian Bach)

All My Loving (The Beatles)

Domani è un altro giorno – píseň z filmu La prima notte di quiete (Ornella Vanoni)

Don’t Stop Me Now (Queen)

Hallelujah (Leonard Cohen)

Homeless (Leona Lewis)

Il suffirait de presque rien (Serge Reggiani)

Il y a (Vanessa Paradis)

Já na tom dělám (Bratři Ebenové)

Jean des Brumes (Serge Reggiani)

Jeanne et Lucas – melodie z filmu Uprchlíci (Vladimir Cosma)

Laetitia – píseň k filmu Dobrodruzi (Alain Delon)

L’excessive (Carla Bruni)

Le professionel – melodie z filmu Profesionál (Ennio Morricone)

Les seigneurs (Serge Reggiani)

Marilyn & John (Vanessa Paradis)

Moonlight Shadow (Mike Oldfield)

Paparazzi (Lady Gaga)

Quand La Guerre Sera Finie  (Serge Reggiani)

Quelqu’un m’a dit (Carla Bruni)

Le Samouraï – OST k filmu Samuraj (Francois de Roubaix)

What Shall We Die For – melodie z filmu Piráti z Karibiku: Na konci světa (Hans Zimmer)

Advertisements

Responses

  1. Jenom technická – absolutní sluch absolutně nemám. ;) A asi všichni kamarádi by mohli dosvědčit můj příšerný hudební vkus (tuctový power metal, ano ano ;)).

    Jinak Fleetwood Mac – Little Lies je jeden z mých nejzákeřnějších nostalgických ušních červů (mimo jiné zmiňované, tedy).

    • Vkus a sluch spolu nemusí nutně souviset. Vycházím z toho, že vy, absolutní sluchaři, jste také dobří krbaři… Tobě dělalo někdy problém najít komín?

  2. V paneláku docela jo. Raději bych byla dobrým proutkařem.


Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Kategorie

%d bloggers like this: