Posláno autorem: Vesper | 14.2.2011

Vzdělanost na okraji světa

aneb Te audire non possum, musa sapientum fixa est in aure.

Od doby, kdy jsem podlehla kouzlu života na okraji světa, mi jde neskutečně na nervy světonázor, že obyvatelé všech lokalit, kam nejezdí metro, jsou pologramotní drbani, kteří považují Google za nový živočišný druh (příbuzný orangutanovi), blue-ray za slangový výraz pro zábavu vyšší šlechty a balonové létání za poslední výstřel moderní techniky. Předtím jsem si to myslela taky.

Obyvatelé okraje světa umějí nejen číst, ale i psát, a to ne ledajak. Perly našich předních literárních duchů lze nalézt povětšinou v interiérech těch několika tramvají, co u nás končí, nebo v útrobách železného oře, který v současnosti představuje nejspolehlivější dopravní prostředek, jímž se lze sem i odtud dostat (dromedáři pomrzli). Jak z historie vidno, básníci milují ztížené pracovní podmínky a nebývají zrovna domácími typy, tudíž je jejich volba v tomto případě zcela pochopitelná a dopravní podnik jejich potřebám vychází maximálně vstříc. Méně útulná a špinavější místa byste na okraji světa těžko hledali. Múzy to ale aktivuje na nejvyšší výkon a cestující pak blaží úderné verše plné sofistikované kritiky, zahalené do vytříbeného jazyka básnického. Ženy zvané slepice / jsou jen lidské samice / Že by? / To nejsou ženy

O tom, že i my, co se bez metra hravě obejdeme, nemáme žádné kulturní deficity, svědčí nejlépe úroveň projevů skupiny, kterou by málokdo nominoval na akademickou budoucnost – totiž místní komunity tvůrců pouličního umění. Už jejich tagy svědčí o tom, jak dobře se osoby, co se za nimi skrývají, orientují v oblasti medicíny (Organo), v cizích jazycích (Cros) i církevním prostředí (Kody). O všeobecném rozhledu ve filmografii svědčí pak nejlépe nápis Prej modelka, kurva to je!, vyvedený v nadživotní velikosti na zdi u školky. Zcela jistě jde o důvtipnou parafrázi na hlášku z kultovního snímku Dědictví aneb Kurvahošigutntág. Říkám kultovního, protože jsem se setkala s poměrně početnou skupinou lidí – někteří jsou (i přesto) mými blízkými přáteli – kteří jej považují za něco mezi Platónovými dialogy a Shakespearovými Sonety. (Hlavním poznávacím znamením vyznavačů …hošigutntágismu je vzájemné oslovování se „doktore“, doplněné pokyny „napij sa… Napij sa nebo ťa vyměním. Je to placené.“ apod., a to přibližně za každou třetí větou). Já jsem tento film před časem také viděla, ale zcela mě omráčila ta přívalová vlna vulgarit a odeuru pálenky, linoucí se z obrazovky, takže mi jeho hluboké poselství nějak uniklo. Zápletka je chatrná jak Varlovy trenky, v podstatě jde o to, že filozofující demižón Bohuš (B. Polívka) přijde k velkému dědictví, což se stane motivem pro cestu do města a s tím spojenou možnost změny lokací pro udržování obvyklého počtu promile v krvi. Ostatní postavy by se daly rozdělit do tří skupin, které bych slušně (a po španělsku) nazvala barbaros, sviňaros a vocasos (olé!). A vystupuje tam pštros. No, není to zkrátka můj šálek kávy. Kamenujte mě.

Nyní přejděme k méně očividným, ale přesto jasným a zřetelným důkazům místní intelektuální úrovně. Jeden příklad za všechny: součet čísel autobusů, které k nám (občas) jezdí, dávají dohromady číslo 512. Je snad zbytečné připomínat, co je jistě všem čtenářům známo, že to byl právě onen významný rok 512 n. l., kdy byl napsán první známý text v arabském písmu, a na území Byzance se přišli usadit Herulové. Pro nás – vzdělance – samozřejmě nihil novi sub sole, ale repetitio est mater studiorum.

Těm, co baží po kulturním vyžití, se nabízí uspokojivé spektrum možností. Pro dospělé se pořádají pravidelné Večery s lidovými zpěvy a tanci, mladší ročníky jistě ocení činohru Tři čuníci, která se s úspěchem hraje již několikerou sezónu. Zájmový kroužek mladých chemiků Hokusy pokusy byl bohužel nedávno rozpuštěn. Ukázalo se totiž, že někteří kandidáti na nobelovku provádějí své výzkumy i mimo laboratoř. A řidiči autobusů z nějakého důvodu nepovažují experimenty, v nichž hlavní roli hraje oheň a skleněné přepážky u dveří, za dobrý vtip.

Takže, až příště budete chtít pronést nějaký ten historický výrok o vzdělání a všeobecném a kulturním rozhledu lidí, žijících v bezmetrových lokalitách, dávejte se dobrý pozor, abyste nešlápli vedle nebo do něčeho moc ošklivého. Oni totiž ne všichni mají v hlavě (jen) seno, a někteří dokonce místo něj mají diplom a ostré vidle k tomu.

… a pro ty, kteří snad nerozuměli, latinský podtitulek znamená: Nemohu tě slyšet, mám v uchu banán.

Howgh.

Reklamy

Responses

  1. :)))))))))))) Jako dobrovolný venkovan oceňuji :)


Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Kategorie

%d bloggers like this: