Posláno autorem: Vesper | 2.1.2011

Bazén / La piscine

„Zkus změnit svá přání místo světa.“

Krimi/Drama/Thriller

Francie 1969

Režie: Jacques Deray

Hudba: Michel Legrand

Hrají: Alain Delon, Romy Schneider, Maurice Ronet, Jane Birkin, Paul Crauchet

Novinářka Marianne prožívá dovolenou v luxusní vile na pobřeží Středozemního moře s přítelem Jean-Paulem, neúspěšným spisovatelem, který nyní pracuje v reklamě. Vilu jim půjčili přátelé, kteří na léto odjeli do zahraničí. Marianne a Jean-Paul jsou spolu již přes dva roky a zdá se, že jejich vztah je silný. Pak ale přijíždí na nečekanou návštěvu Harry s osmnáctiletou dcerou Penelopou. Marianne a Harry byli před čtyřmi lety milenci, což Jean-Paul sice neví, ale má jisté podezření. Téměř okamžitě vzniká mezi čtyřmi protagonisty napětí, které se postupem času neustále zvyšuje. Jean-Paul se začne pomalu sbližovat s Penelopou. Ta mu otevřeně řekne, co si o něm její otec myslí: že je budižkničemu, který to nikdy nikam nedotáhne, že mu Marianne přenechal, když jí měl dost, ale kdykoli by ji mohl snadno získat zpět. Krásná letní atmosféra je pryč, příjezd Harryho vše zničil. V této chvíli ještě nikdo netuší, že bude mít příběh tragické zakončení… (oficiální text distributora)

Díru do světa tenhle film neudělal, ale já ho mám ráda. A tak se chci podělit o pár důvodů, proč stojí za vidění.

1. Režie

Na Jacquese Deraye nedám dopustit. Bazén byl jeho osmým režijním počinem a prvním diváckým hitem, kterým odstartoval cestu do filmového nebe. O rok později natočil s Belmondem a Delonem dnes již legendární gangsterku Borsalino a v dalších (třiceti) letech si s oběma pilíři francouzské kinematografie úspěšnou spolupráci ještě mnohokrát zopakoval. Jeho specialitou byly kriminální příběhy, ve kterých hráli prim osamělí a tvrdí hrdinové, bojující proti všem (Povídka o policajtovi, Tři muži na zabití, Dobrodruh, Samotář atd.). Bazén je naproti tomu psychologický thriller, rozehrávající mrazivou partii čtyř postav, které spolu na pár dní obývají stejný dům. Žádné automobilové honičky, žádné akční scény, žádné zbraně, a v porovnání s pozdějšími Derayovými filmy vlastně žádné násilí (utopení v bazénu se opravdu nedá srovnávat s nacpáním protivníka do kotle lokomotivy). Příběhu navíc mimořádně prospívá, že režie žádnému z protagonistů milostného čtyřúhelníku nestraní, a je zcela na divákovi, na čí stranu se přidá.

2. Lokace

Prostě nádherné. Luxusní vila, slunce, průzračná voda v bazénu, zahrada… až když dojde k vraždě, počasí se najednou pokazí.

3. Herci

Jsou největším kladem tohoto filmu. Stejně jako V plném slunci zde proti sobě stojí Alain Delon (Jean-Paul) a Maurice Ronet (Harry), trochu starší, ale herecky mnohem vyzrálejší. Jejich protihráčkami se staly Romy Schneider (Marianne) a Jane Birkin (Penelope). Všichni výjimečně krásní (navíc většinu času v plavkách :-), takže na své si přijdou diváci všech kategorií. A mimoto všichni opravdu dobře hrají. Dialogy jsou úsporné, žádné hlubokomyslné úvahy se nekonají. Ale mezi postavami to jiskří víc než mezi četníkem Cruchotem a paní plukovníkovou. :-)

4. Milostné scény

Jistě, je to rok 1969… dnes můžeme vidět ve filmech mnohem víc, vlastně úplně všechno. Jenže já vidět všechno nepotřebuji. A Bazén je důkaz, že méně je někdy (o hodně) více. Propagace snímku byla v době uvedení založena právě na milostných scénách bývalé dvojice Delon-Schneider, a je zřejmé, že toto obsazení bylo geniálním tahem. Na svou dobu byly odvážné, z dnešního hlediska by patrně nestačily ani na přístupnost 12+. Ale taková dávka chemie se jen tak nevidí.

5. Charaktery,

… které lze nejen pochopit, ale i se s nimi ztotožnit. Pravda, kromě postavy Harryho. Maurice Ronet nikdy nebyl můj typ, ale zazobané, vydizajnované a odporně sebevědomé cápky uměl hrát skvěle. Tak nějak by vypadal (a  nejspíš i dopadl) Philippe Greenleaf, kdyby mu Tom Ripley popřál dožít se vyššího věku. Svou dcerou se Harry chlubí jako by šlo o další zářez na pažbě a díky jedné scéně a několika narážkám nelze s jistotou tvrdit, že tomu tak není. Ona ho za to vcelku pochopitelně nesnáší. Oproti ostatním postavám působí Penelope zcela pasivně, i Jean-Paulovy pokusy o sblížení přijímá s jakousi netečnou poddajností. Na druhou stranu ale dovede vhodně načasovaným vyzrazením, co si její tatík o Jean-Paulovi myslí, přilít do doutnajícího ohýnku nevraživosti pořádnou dávku benzínu.

Jean-Paul jen těžko skrývá zklamání z nezdařeného pokusu prorazit na poli literatury a ubíjí svůj talent a ambice prací v reklamní agentuře. Setkání s Harrym a jeho vykrmeným egem mu pochopitelně nepřidá. Jeho životním štěstím – a to doslova – je oddaná Marianne, která se z celé čtveřice nakonec projeví jako jediná skutečná osobnost. Romy Schneider zde po sérii plytkých rolí hrdinek růžové knihovny konečně dokázala, že je Paní herečka. Dnes lze říci, že v kontextu s jejím nešťastným životním příběhem, je postava Marianne svým způsobem ikonická. Silná a zároveň křehká žena, odhodlaná stát v dobrém i ve zlém po boku milovaného muže – pokud on o to bude stát.

P.S.: film se na český trh zatím nedostal, lze jej ale sehnat v zahraničí. České titulky jsou ke stažení zde.

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Kategorie

%d bloggers like this: