Posláno autorem: Vesper | 18.9.2018

Dyzajn market Podzim: páni, přelidněno

Počastí dyzajnu přálo a byl z toho nejvíc zalidněný Dyzajn market co pamatuju. Dostat se ke všem stánkům zabralo průměrně 2,5 hodiny. Dyzajnérům to přeju, ale mě to úplně vyřídilo.

Číst více…

Reklamy
Posláno autorem: Vesper | 7.9.2018

No nevolte to

— průběžně aktualizováno —

Mám zvláštní dojem, jestli zas nebudou volby. Některé plakáty se možná zrovna k aktuálním nevztahují, ale byla by škoda je nevidět. Letošní kampaň je takové peklo, že by ji Dante mohl používat jako školení.

Číst více…

Posláno autorem: Vesper | 3.9.2018

Auta na náplavce 2018

První ročník mi ujel, druhý má očekávání nesplnil. Avizovaná velkolepá podívaná to nebyla, pár pěkných aut zaparkovalo na náplavce, pár známých lidí si vydělalo na složenky, pár neznámých si mohlo zažvatlat do mikrofonu, děti dostaly balonky a dospělí časopis. Milou pozorností pořadatelů byl přívoz, i když přeběhnout most bylo stejně rychlé, jen dražší o pár kalorií. Co mě zklamalo nejvíc, Hyundai jsem mezi vystavovateli nenašla. :(

Číst více…

Posláno autorem: Vesper | 22.8.2018

Víkend s Vogue

V pátek 17. srpna vyšel první československý Vogue. Jde o první edici pro neexistující zemi. :) Před třemi lety oslavila britská sté narozeniny, v USA vychází Vogue od roku 1892, loni měla singapurská mutace desetileté výročí krachu, takže bylo už pomalu načase, aby dorazil i k nám. In vogue znamená v módě a jistě bude teď nějakou dobu módní, aby ho bylo vidět ledabyle ležet v obývácích rodin, čítajících manžela, manželku a páreček roztomilých lamborghini.

Obálka je strašná. Už v první hodině mediální komunikace se dozvíte, že obálku časopisu prodává tvář a především oční kontakt. Vogue sice prodává spíš titul, ale přesto si obálka zasloužila víc péče, přemýšlení a snad i nějaký ten nápad. Záda Karoliny Kurkové, která hraje Olgu Havlovou s nápisem ve tvaru písmene V a cimrmanovým označením sněžného muže JáTy bohužel není vtip (je to přece Vogue, módní bible, promódníhoboha!) a i kdyby byl, nebyl by moc vtipný. A o parodii si přímo volá a dupe přitom do podlahy. I když je všeobecně známo, že to tak nevypadá.

Číst více…

Posláno autorem: Vesper | 20.8.2018

SCULPTURE LINE 2018: sochařský parkur

Orientační běh za sochami se pomalu stává jedním z atributů městského léta, podobně jako výluky a votravní kamarádi, zaplevelující fejsbuk cizokrajnými fotkami, aby ty, kdož dřepí v práci dohřáli ještě víc než zvládne rozpálený beton. Mám možnost absolvovat sochařský festival jen v metropoli, ale i tak stojí za to. Tak pojďme na to.

Číst více…

Posláno autorem: Vesper | 8.8.2018

Dvě kola dobrý

V červenci jsem se s velikým nadšením a velkým foťákem zúčastnila hned dvou motorkářských akcí: 115. výročí značky Harley-Davidson a 50. výročí modelu italského skútru Vespa Primavera. Každá měla své kouzlo, mohutné + nadupané a malé + milé. Tady je malá fotoreportáž.

Číst více…

Vířící jako voda
když potká kámen
čas jde ve smyčkách

Pošťák Bilodo je Robinsonem života, vnitřně tisíce námořních mil vzdálený i od těch několika málo lidí, kteří se pohybují v jeho blízkosti. Bydlí v kanadském Montrealu se zlatou rybičkou jménem Bill, svědomitě chodí do práce, obchází stále tutéž trasu, obědvá ve stejném podniku, každý jeho další den by se dal předpovědět minutu od minuty. Jedinou jeho známou vášní a pozoruhodností jeho nezajímavé existence je láska ke kaligrafii. O té druhé vášni, hluboké, silné a vášnivé neví nikdo na světě. Jmenuje se Ségolène, žije v Pointe-à-Pitre v Guadeloupe na Malých Antillách.

Číst více…

Posláno autorem: Vesper | 1.8.2018

Dyzajn market Prázdniny: nová generace

„Pane, dnes vypadáte velmi štědře,“ říká Černá Zmije princi regentovi, když je opět na suchu. Já se po návštěvě Dyzajn marketu obvykle cítím velmi kreativně. Obvykle (naštěstí) zůstane jen u pocitu. Pokud ovšem dojde k erupci, vytvářím díla přímo nesmrtelná. Po jarním DM jsem lakovala podkovy, po zimním šišky. Teď si pohrávám s nebezpečnou myšlenkou natřít nábytek. Což vzhledem k mému katastrofálnímu neumětelství patrně skončí globální katastrofou (především na Litoměřicku).

Číst více…

Posláno autorem: Vesper | 20.7.2018

Prague Design Week 2018: svěží vánek v designu

Sice pozdě, ale přece, je tu pár momentek z letošního, již pátého ročníku PDW. Konal se 21. – 27. května 2018 v Kampusu Hybernská. Což byl vynikající nápad. Tančící dům je sice krásný, ale designéři v něm loni byli nacpaní jak marmelády v komoře a návštěvníci připomínali stádo přidušených slonů v porcelánu. V Kampusu jsou malé průchozí místnosti a otevřenými okny mohl teplý vzduch volně proudit sem a tam.

Číst více…

Posláno autorem: Vesper | 30.5.2018

Dyzajn market Léto 2018: co mi to jen připomíná?

Na Dyzajn market chodím už léta a už jsem si začala říkat, že asi sotva narazím na něco nového, co by nebylo podobné tomu, co jsem viděla už mockrát. A co by se mi navíc líbilo. Ale našlo se. I když paměť je někdy k vzteku, fantazie na překážku a asociace umí být prevít. Však uvidíte… :)

Číst více…

Posláno autorem: Vesper | 9.5.2018

Sempé!!!

„Vztah mezi nekonečně malým a nekonečně velkým mě nepřestává udivovat.“

Na pražskou Sempého výstavu jsem se těšila od chvíle, co jsem zjistila, že bude. S Mikulášem a jeho kamarády jsem vyrostla a jak to u dětských bestsellerů bývá, Sempého ilustrace byly stejně důležité jako text René Goscinnyho. Mikuláš a spol. nebyli žádní hoši kázně, co neznají nikdy bázně, jejich alotria byly blízké a uskutečnitelé i když jste byli holka a ještě ani nevěděli, kde Francie leží. Vzpomínám si, jak jsme se jen marně dohadovali, co jsou langusty a proč nemají malí uličníci ve čtvrtek školu. Jenže Jean-Jacques Sempé zdaleka není jen autorem fenoménu jménem Mikuláš, jakkoli by to k nesmrtelnosti bohatě stačilo. Z jeho rukou vyšly stovky vypointovaných a oduševnělých kreseb, jejichž společným atributem je ironický nadhled, perfekcionismus provedení a srozumitelné sdělení. A jimž jistě po právu patří i spousta vznešených přízvisek, kterou mu udělili kritici. Mně se líbí slova „sofistikovaná ledabylost výtvarného projevu“.

„Mé postavy nejsou mrňavé, to svět je veliký.“ Sempé jako kdyby se na svět díval udiveným pohledem žáčka, nad nímž se tyčí hrozivý dohlížitel Polívka.

Číst více…

Posláno autorem: Vesper | 30.4.2018

Czech Nature Photo 2018

Czech Nature Photo je soutěž, která představuje a hodnotí nejlepší snímky živé přírody domácích autorů. Soutěž prezentuje přírodu celého světa. Czech Nature Photo chce sdělovat, že každý z nás má zodpovědnost za stav přírody na celé naší planetě. Soutěž je určena jak profesionálním, tak pokročilým amatérským fotografům. (srov. web)

Číst více…

Posláno autorem: Vesper | 22.4.2018

Bezstarostná jízda veteránů

Classic Drive se konal už potřetí, ale já na něm byla poprvé. Čekala jsem, až budu dost stará na to, abych se mohla zúčastnit. ;) Šestku mám za rohem (vlastně za polem), střechu jsem ale nějakou dobu hledala. Pár desítek aut a stovek návštěvníků se v obchodním centru ztratí jako nic.

Číst více…

Posláno autorem: Vesper | 18.4.2018

Nevalné vyhlídky Filipa Gülsena

Ve zlomeném srdci pravda se zjevila:
láska už není, co nikdy nebyla…

Občas vypadám na dvacet, občas se chovám na dvanáct, ale faktem je, že pocházím z jiného století. Emo styl mě tedy minul širokým obloukem. Když jsem ale zjistila, že na prvotinu jednoho emo básníka zírali čtenáři i kritici jako kapitán Nemo na chobotnici, sehnala jsem si ji také. Láska už není, co nikdy nebyla je knížečka s dvou- a čtyřveršími, z nichž tryská ironie, pesimismus a morbidita. A všichni tři se potutelně usmívají.

Číst více…

Posláno autorem: Vesper | 13.4.2018

Óm… ehm?

Jedna z mých problematických vlastností je, že nejdu do všeho naplno, ale ještě mnohem víc. Pohár nevidím poloplný, ale poloprázdný, a pokud by měla má hlava padnout pokaždé, když přeliju, cválala bych světem jako bezhlavý rytíř z Ospalé díry. Když jsem se zakousla do zdravého životního stylu, abych dosáhla vysněné jezdecké formy, zhubla jsem přes břicho o 20 centimetrů, spadla o aninevímkolik kilo a samozřejmě mi to nestačilo. Začala jsem se zajímat o jógu, už ne kvůli váze, ale prostě tak. Ale vzhledem k tomu, že nejsem jen bytost přízemní, ale spíš podzemní, to je cesta pekelně křivolaká. Podívejme se tedy na teorii a praxi pohledem zvědavého invalidy. Ortodoxní nechť pro zachování vyladěnosti radši vezmou čakry a nohy na ramena.

Číst více…

Posláno autorem: Vesper | 6.4.2018

Divadlo pod Palmovkou: Králova řeč

„Mám právo být slyšet!“

Úvodem dvě upozornění. Za prvé, až na pár detailů nebudu hru srovnávat s filmem, protože to dělají všichni. A hádat se sama se sebou, co je lepší, se mi nechce. Za druhé, článek obsahuje stejné výrazy, jako hra. Modří vědí. :)

V divadle jsem byla naposledy někdy mezi jurou a křídou. Na Soudných sestrách v Dlouhé. Seděli jsme v pravé lóži a viděla jsem kulový, ale hra to byla skvělá. Ze třetího sedadla třetí řady je divadlo o něčem jiném. Není to tak blízko, abych si vykloubila krční páteř a bála se, že na mě herci spadnou, ale dost blízko, abych víceméně rozeznala nejen jejich obrysy, ale i jejich mimiku. Číst více…

Posláno autorem: Vesper | 28.3.2018

Czech Grand Design 2017: střídavě oblačno

Na loňský ročník si dobře pamatuju. Strašil mě ve snech až do července. Ale i na letošní jsem se dívala, zajímalo mě totiž, jestli bude stejně hrozný jako ten minulý. Naštěstí nebyl. Sem tam se kolem temného mračna ukázal stříbrný okraj.

Číst více…

Posláno autorem: Vesper | 26.3.2018

Dyzajn market jaro 2018: všechno se dá koupit

Dohady, jestli design je nebo není umění, jsou staré jako design sám. Dle radiouhlíkové metody s tolerancí +/- 1000 let je hodně stará. Umím si představit, jak už v pravěku kdejaký homunkulus přemýšlel, jestli by nebylo zajímavější skolit mamuta stylovým kyjem, místo toho sériově upižlaného. Nedávno jsem zas četla jeden fundovaný článek o tom, jak by si grafici, designéři i dyzajnéři měli přestat tahat triko, protože dělají prachsprostý byznys, zatímco správného umělce krmí múzy. Jenže v dnešním světě si můžete koupit prakticky všechno. I Sixtinskou kapli. A na Dyzajn marketu třeba klid duše v lahvičce.

Číst více…

Posláno autorem: Vesper | 19.3.2018

Tři sta z místa

Nákupní centra nesnáším a vyhýbám se jim, jak můžu. Naposled jsem byla před Vánoci v Palladiu a nevzpomínám na to zrovna s něhou. Moje kreditka se nevzpamatovala dodnes. Černou růži jsem tudíž trochu hledala, ovšem tahle návštěva stála za to. Až do konce března tam parkují luxusní a legendární vozítka, a to jsem si nemohla nechat ujít. Motorky a mašiny mě fascinují od kolébky. To podotýkám pro ty, co tohle čtou a chtěli by mi nějaké věnovat nebo půjčit. :)

Číst více…

Posláno autorem: Vesper | 12.2.2018

Architectural Photography Award 2017

Výstava nejlepších fotografií z Ceny architektonické fotografie 2017, kterou pořádá maďarská Komora architektů AHA a časopis Maďarská architektura, je k vidění v pražské Galerii Jaroslava Fragnera na Betlémském náměstí. A stojí za to.

Číst více…

Older Posts »

Kategorie

%d bloggers like this: